Policie vyhošťuje, Rohlík.cz se brání

E-shop kritizuje policii a pomůže vyhoštěným s odvoláním

Z85 Ukrajinců, které zadržela cizinecká policie při čtvrtečním zátahu v pražském skladu e-shopu Rohlik.cz, dostalo už 74 rozhodnutí o vyhoštění. Tedy příkaz, že musí v průměru do třiceti dnů opustit Česko i celou Evropskou unii, kam mají na rok vstup zapovězen.

„Se zbylými jedenácti bude pokračovat správní řízení začátkem týdne,“dodal mluvčí pražské policie Tomáš Hulan. Je pravděpodobné, že dopadnou stejně. „Pracovali na území Česka, i když měli vízum, které je opravňuje pracovat jen v Polsku. Ve zbytku schengenského prostoru se sice mohou pohybovat, ale nemohou zde pracovat,“vysvětlil Hulan policejní názor na provinění zadržených a následně vyhoštěných Ukrajinců.

Zástupci Rohlíku v čele se spolumajitelem a šéfem firmy Tomášem Čuprem se proti zátahu několikrát ohradili. Nejprve si stěžovali na způsob provedení – Čupr ho přirovnal k praktikám StB – a tvrdili, že všechny pracovníky mají legálně.

Policejní mluvčí však kritiku odmítá. Postup policie byl podle něj stejný jako v podobných případech, ke kterým dochází několikrát týdně. Připomněl zároveň, že stejně bylo z Rohlíku vyhoštěno 24 Ukrajinců už loni v létě.

„Někteří se odvolali, ale odvolání bylo zamítnuto. Nyní se, stejně jako tehdy, také několik zadržených zřeklo odvolání a využilo možnosti, že jim český stát pomůže s návratem domů,“dodal Hulan.

Poté, co pracovníci obdrželi rozhodnutí o vyhoštění, se Rohlík snaží svůj výklad obhájit. „Připravujeme právní analýzu, která se opírá o výklad českého práva a zároveň judikát Evropského soudního dvora v Lucemburku, který dal v obdobném případě za pravdu nizozemskému podnikateli, který zaměstnával Turky s německými vízy,“vysvětluje Čupr.

Jeho firma chce pomoci vyhoštěným s odvoláním, zároveň se chce oficiálně sejít se zástupci policie. „Doteď přesně nevíme, na základě čeho byli ti lidé vyhoštěni,“říká. Právě proto také označuje celou akci za politicky motivovanou snahu ministerstva vnitra „ukázat svaly“a tvrdě postupovat vůči Ukrajincům.

Zároveň je však s velkou pravděpodobností počínání Rohlíku nelegální z pohledu jiné instituce, která se problematikou zabývá – Státního úřadu inspekce práce.

Ten na rozdíl od cizinecké policie neřeší primárně cizince jako takové, ale dodržování zákonů o zaměstnávání. Cizinecké policii však může dát podnět.

Podle náměstka generálního inspektora Jiřího Macíčka by českému právu mohla vyhovět v podstatě jediná situace – pokud by zahraniční (třeba polský) dodavatel přivezl skupinu Ukrajinců s „polskými“vízy za účelem dodání konkrétní služby – například části stavby.

Přesně tím způsobem, tedy jako tzv. přeshraniční službu, pojmenovává výpomoc Ukrajinců v Rohlíku i Čupr. Nedodává mu je tam tedy oficiálně registrovaná pracovní agentura, ale jiný dodavatel.

Tato praxe se podle Macíčka, který se konkrétním případem Rohlíku ještě nezabýval, v poslední době dost rozšířila. Právě kvůli ní tak loni poprvé ve statistice nelegálně zaměstnaných osob cizinci překonali Čechy. Z pohledu inspekce je v těchto případech klíčové dokázat, že charakterem práce nešlo o dodávku služby, ale o dodávku zaměstnanců, kteří se zapojili do provozu.

Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče je systém Rohlíku, tedy polský dodavatel přeshraniční služby dodávající zaměstnance do provozu, tzv. zastřené agenturní zaměstnávání. „To je jasné porušení zákona o zaměstnanosti,“říká Burkovič s tím, že inspekce by to měla posoudit jako nelegální práci a pokutovat polskou pseudoagenturu.

„Rohlik.cz zůstane zřejmě bez sankce. Policie všechny Ukrajince s platnými vízy, kteří takto nelegálně pracují na území republiky, vyhostí (což už se z většiny stalo),“předjímá situaci Burkovič.

V jednom Burkovič s Čuprem souhlasí – problém je co do rozsahu velký. Základem je ruská invaze na Ukrajinu v roce 2014. Poláci poté, na rozdíl od Česka, začali Ukrajincům rychle udělovat krátkodobá víza. Vzhledem k tomu, že český trh práce v některých oborech v podstatě vyschl, začaly se tyto dva fenomény doplňovat.

„Kdyby nyní cizinecká policie udělala stejnou akci v jiných velkých pražských skladech nebo velkých českých výrobních závodech, musela by dopadnout podobně,“tvrdí Burkovič. Podle něj minimálně po nějakou dobu, než se jednotlivé kraje sjednotily, končily zátahy různě.

„Někdy cizinecká policie Ukrajince vyhostila, jindy je nechala být,“dodal s tím, že podle něj by bylo nejlepším řešením zkopírovat v Česku polský model rychlého udělování víz Ukrajincům. Z nyní vyhošťovaných „nelegálů“by se tak mohli po pár dnech papírování stát lidé, kteří mohou v Česku dál pracovat, tentokrát už legálně. „Pražská cizinecká policie postupuje stále stejně,“tvrdí však policejní mluvčí Hulan.

Ukrajinci pracující kdekoli v Česku na „polská víza“, kteří se proti vyhoštění odvolali, zatím nepochodili. Odvolací orgán, tedy Ředitelství služby cizinecké policie, všechna odvolání zamítl. Podle Macíčka však několik z neúspěšných odvolatelů podalo proti rozhodnutí žalobu.

„Žádná z nich ale ještě podle mých informací neskončila rozsudkem,“dodal Macíček. Na služebnu