V obřím skleníku porostou rajčata bez půdy i slunce
Téměř pětihektarové pole v blízkosti Hustopečí u Brna pokryje už za pár týdnů obří skleník. Stavba v hodnotě zhruba dvou set milionů korun bude vůbec největší svého druhu v České republice. Devět měsíců v roce z ní budou do obchodů putovat rajčata. Tato rozlehlá „zeleninová laboratoř“přitom nebude potřebovat hlínu ani slunce.
Metoda pěstování bez půdy, takzvaná hydroponie, je v Česku ještě v plenkách. Rostliny se při ní sází do speciálních podkladů – třeba rašelinových nebo kokosových matrací. Závlahy tady řídí počítač, který ke kořenům přesně dávkuje potřebné živiny. „Je to vlastně nejčistší možný způsob, jak získat rajče,“míní Zdeněk Huták, ředitel firmy Agro Maryša, která skleník staví. Zatímco v hlíně mohou být různé chemikálie a další mohou do zeminy napršet, ve skleníku tyto starosti odpadají. Substrát je absolutně čistý a po devíti měsících používání se jednoduše vymění.
Samotný skleník je přitom taková inteligentní továrna na zeleninu. Teplo ze sousedící bioplynové stanice vytápí prostor na stabilních sedmnáct stupňů. Energie ze stejného zdroje zase zajistí rostlinám dostatek světla i v zimních měsících, kdy je nejkratší doba slunečního svitu.
„Bioplynové stanice vlastně nastartovaly výstavbu skleníků v České republice. S odpadním teplem a energií teď totiž mohou kalkulovat i pěstitelé v méně tradičních zelinářských oblastech,“vysvětluje předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
I když do obřího skleníku u Brna přijmou až padesát zaměstnanců, spoustu práce tady zastanou počítače. Kromě toho, že řídí zavlažování, systém nasvícení či čistotu prostředí, ovládají také přírodní procesy – třeba opylování. Příbytky čmeláků jsou vybavené wi-fi přijímačem, který čmeláky vypustí teprve v části dne, kdy se květy rajčat otevřou. Tak, aby se hmyz zbytečně nevysiloval.
Výstavbu inteligentních skleníků podporuje i ministerstvo zemědělství. Je to totiž jedna z cest, jak konkurovat dovozu. Konkrétně rajčata se do Česka dovážejí až z devadesáti procent. A velké dopravní vzdálenosti ze Španělska či Maroka se výrazně podepisují i na kvalitě zeleniny. „Když si koupíte okurku ze Španělska nebo ze Slovenska, všechny mají stejnou chuť. Ale u rajčat je rozdíl v chuti obrovský. Ty koupené v supermarketu se téměř nedají jíst,“říká Zdeněk Huták. Přeprava z jižních zemí totiž trvá i dva týdny. Rajčata se tedy sklízejí nezralá a dozrávají až v kamionu. A to je znát. „Z našich skleníků půjdou rajčata do obchodů druhý, maximálně třetí den po utržení,“slibuje Huták.
Vůbec první takový skleník v České republice začal fungovat loni v září v Haňovicích na Olomoucku. A další by měly postupně vyrůstat na různých místech země. „Potenciál je tady obrovský. Pro vnitřní soběstačnost by v České republice mohlo vzniknout 250 až 300 hektarů podobných skleníků,“řekl tehdy ministr zemědělství Marian Jurečka.
Jen na jižní Moravě se v tuto chvíli stavějí nejméně tři inteligentní skleníky. O něco dál jsou v tomto směru Slováci. Ti díky skleníkům na jihu země zásobují celé Slovensko rajčaty z vlastní produkce. Využívají přitom tepla z termálních zdrojů.