Řekové zbytečně umírají. Kvůli krizi

Řecká ekonomika se ne a ne dostat z recese. Věřitelé v čele se státy Evropské unie nutí vládu, aby držela rozpočet v přebytku, a trvají na škrtech. Výsledkem je ale to, že se řecký státní sektor hroutí a kvůli úsporám už dokonce zbytečně umírají lidé. ATÉNY Jdete-li v Řecku do státní nemocnice, vezměte si s sebou obvazy, mýdlo, dezinfekci a místo sestřiček, kterých je tak málo, že nestíhají ošetřovat všechny pacienty, ať je s vámi v nemocnici nějaký váš příbuzný, který je zastoupí.

Řecké zdravotnictví vysílá SOS. Z důvodu letité ekonomické krize chybějí v systému státního zdravotnictví tisíce lékařů, sester a zdravotnického personálu. Financování státního zdravotnictví se od roku 2010 neustále snižuje, naopak se rapidně zvyšuje výskyt infekcí v nemocnicích a následně i úmrtnost pacientů.

Levicová vláda Syrizy přitom Řekům v předvolební kampani před dvěma roky slibovala, že státní zdravotnictví postaví na nohy a zpřístupní ho všem. Ovšem peníze do této oblasti se jen dál snižují. Od roku 2009 výdaje na zdravotnictví v Řecku klesly o celou jednu třetinu. Loni šlo do zdravotnictví pět procent HDP, zatímco průměr v EU je 7,5 procenta HDP, a letos vláda finance ještě o něco přiškrtila...

Situace v řeckých státních zdravotnických zařízeních – poliklinikách a nemocnicích – je katastrofální. Například na onkologické klinice Metaxa v Aténách si musí pacienti kupovat obvazy, mýdlo a dezinfekci. Kvůli mizerným platům nejenže chybí personál, ale navíc se často stávkuje. To ještě zhoršuje situaci. Řecký svaz pracujících ve veřejných nemocnicích udává, že Zabitý pacient

chybí šest tisíc lékařů a třicet tisíc ostatních pracovníků zdravotnického personálu.

Pacienti jsou zoufalí, ale dávají lékařům a sestřičkám za pravdu. „Doktoři i sestry jsou hrdinové. Ale je jich strašně málo, proto jsme zde celý den a celou noc,“vypovídá příbuzný pacienta, který leží po operaci v aténské nemocnici Laiko. „Často chybějí i dražší léky, například pro pacienty s rakovinou,“dodává.

Řečtí lékaři kvůli nízkým platům odcházejí ve velkém do zahraničí – víc než 15 000 jich pracuje v Německu, Švédsku, Švýcarsku a jinde v západní Evropě. Nedostatek je patrný ve všech státních nemocnicích. Například v nemocnici ve městě Kilkis není neurolog, pneumolog a další specialisté, na ostrově Rhodos chybí polovina zdravotnického personálu, v aténské nemocnici Gennimatas je tak málo lékařů, že ti, kdo tam pracují, si nemohou vzít dovolenou, a v další aténské nemocnici KAT je uzavřena řada klinik. V soluňské nemocnici Papageorgiou nefunguje polovina chirurgických sálů. Nemocnice na ostrově Kos nemá dětského lékaře a nahrazují ho soukromníci. Situace je všude podobná. Zdravotní sestry jsou vyčerpané, protože v nemocnicích připadá v průměru jen jedna na čtyřicet pacientů.

Proto příbuzní zůstávají s nemocnými ve dne v noci a vedle každé postele na pokojích jsou židle pro „ošetřující“návštěvníky, kteří často nosí z domova i jídlo. Nemocnice jsou navíc přeplněné, takže není místo pro všechny pacienty. „Na příjmu jsme čekali sedm hodin, naštěstí se pro manžela místo našlo,“říká starší žena, která přivedla do aténské nemocnice Seismanoglio nemocného manžela.

Řečtí lékaři se přesto snaží poskytovat co nejlepší péči, ale někdy musí řešit absurdní problémy plynoucí z nedostatku financí.

Například v aténské nemocnici Laiko museli rozstřihnout síťku na operaci kýly, aby jim stačila pro dva pacienty. Na Krétě přivezlo do nemocnice zraněného muže policejní auto, protože nebyla k dispozici sanitka. Ta chybí i poliklinice ve městě Parga, kde nemocné převážejí osobní auta.

Předsedkyně Svazu lékařů nemocnic Atén a Pirea Maria Pagoni varuje, že úplný kolaps může přijít velice rychle. „Situace je velmi vážná, fungování nemocnic je na hranici únosnosti. Přístrojům končí životnost. Finance stačí jen na základní materiál a léky,“říká.

Vláda státní zdravotnický systém podkopává také tím, že neproplácí zdravotnické výkony nemocnicím, a ty následně neplatí svým dodavatelům. Podle odborářů dluží státní nemocnice za loňský rok soukromým dodavatelům 1,8 miliardy eur (téměř padesát miliard korun).

V Řecku by to se zdravotnickou péčí vypadalo jako v rozvojovém světě, ale situaci zachraňuje rozsáhlá síť velkých soukromých klinik. A přestože tam pacienti musí za zákroky a ošetření platit vysoké částky, značná část Řeků raději prodá auto nebo pozemek a podstoupí zákrok na soukromé klinice, než by riskovala zdravotní komplikace ve státních nemocnicích. „S ledvinovým záchvatem jsem raději šel na příjem na soukromou kliniku v Aténách. Zaplatil jsem velké peníze, ale ve státní je nedostatek léků a taky by nemusely fungovat přístroje,“stěžuje si šedesátiletý živnostník Alexis. „Je to hrůza, třicet let platím odvody do zdravotnictví a nakonec si za lékařskou péči znovu musím zaplatit,“dodává roztrpčeně.

Řecké vlády snižovaly finance do zdravotnictví od začátku krize, a to kvůli požadavkům věřitelů na škrty ve státních výdajích. Stávající levicová vláda však situaci ještě zhoršila, když před dvěma lety populisticky zrušila poplatek pět eur za ošetření ve státní nemocnici. Na druhou stranu do státního zdravotního systému populisticky přijala všechny, kdo si do té doby neplatili pojištění (podle vlády 2,5 milionu lidí). Současně také poskytla bezplatnou zdravotní péči všem migrantům, kteří požádali o azyl, což je v současnosti přes 55 tisíc lidí, většinou uprchlíků ze Sýrie a Iráku.

Velkým problémem, jenž má základ v nedostatku financí ve státním zdravotnickém systému, je zvyšující se počet infekcí zejména na jednotkách intenzivní péče. Lékařský odborový šéf Michalis Jannakos tvrdí, že „personál je tak unavený, že nemá čas si umývat ruce, a stejně často nemá k dispozici ani antiseptické mýdlo“. To má už i tragické následky. V prosinci na ostrově Zakynthos zemřela žena po rutinní operaci právě kvůli nákaze v nemocnici.

Úmrtnost z důvodů infekce je v Řecku 15 procent, trojnásobně vyšší, než je průměr EU. V zemi nefunguje 130 jednotek intenzivní péče z důvodů nedostatku personálu i přístrojů a denně čeká 50 až 70 těžce nemocných pacientů na umístění na JIP. Pacienti po operaci jsou přesouváni do pokojů s nesterilním prostředím, nebo dokonce čekají na chodbách nemocnic na uvolnění místa. „Velký počet z nich se převozu na JIP nedožije. Umírají tak pacienti, kteří by mohli dál žít,“uvádí se ve zprávě řeckých lékařských odborů.

Řekové, kteří jsou jaksi od přírody bytostní optimisté, doufají, že vláda rychle uzavře novou a snad poslední dohodu s mezinárodními věřiteli ohledně reforem a že se příští rok řecká ekonomika začne vracet k normálu. To by přineslo vyšší financování, a tedy i lepší časy pro řecké státní zdravotnictví.