Schulz dotahuje Merkelovou
Němečtí sociální demokraté včera oficiálně potvrdili Martina Schulze jako kandidáta na kancléře. Ten od okamžiku, kdy se o kandidaturu přihlásil, v preferencích dohání Angelu Merkelovou.
BERLÍN Němečtí sociální demokraté (SPD) neměli donedávna moc důvodů doufat, že by jejich kandidát mohl po zářijových volbách usednout do kancléřského křesla. Bývalý předseda europarlamentu Martin Schulz, kterého včera jmenovali svým šéfem a potvrdili jako kandidáta na kancléře, jim však vlévá optimismus do žil. Mluví se o „efektu Schulz“, který nyní žene stranu v žebříčcích popularity nahoru.
„Je to změna v náladě voličů, která byla ještě před pár měsíci považována za nemožnou,“napsal k tomu německý zpravodajský server Deutsche Welle. Od ledna, kdy Schulz po odchodu z křesla šéfa Evropského parlamentu oznámil úmysl jít do souboje o kancléře a kdy mu dosavadní předseda SPD Sigmar Gabriel slíbil předat pozici, stouply preference strany o zhruba 10 procent – v některých sondách až před koalici CDU/CSU stojící za kancléřkou Angelou Merkelovou. A do strany za necelé dva měsíce vstoupilo na 13 tisíc nových členů.
Zvolen všemi hlasy
Martin Schulz včera od svých straníků dostal nejsilnější možný mandát – všechny platné hlasy. To se žádnému jinému šéfovi SPD v poválečné historii nepodařilo. „Věřím, že tento výsledek představuje začátek cesty k dobytí kancléřství,“prohlásil po volbě.
Naposledy byl kancléřem za sociální demokraty Gerhard Schröder, a to do roku 2005, kdy prohrál s Merkelovou. Od té doby jsou sociální demokraté ve stínu, byť jsou ve vládě velké koalice. Nyní doufají, že by se jim mohlo podařit sestavit vládu, v níž by dominovali – nejspíše se Zelenými.
Ve svém kandidátském projevu pak Martin Schulz zleva kritizoval CDU/CSU. Například její návrhy na snižování daní i další „extrémně nespravedlivé plány“. Oproti nim postavil vizi bezplatného školství od mateřské školy až po vysokou nebo větších jistot pro pracující.
Tvrdě do Trumpa i Orbána
V pohledu na okolní svět se však Schulz od Merkelové příliš nelišil. Tvrdě kritizoval vlády ve Spojených státech, Maďarsku a Polsku.
Mimo jiné řekl, že ho velmi zaujaly nedávné protesty proti Trumpovi a jeho „nepřátelským vyjádřením vůči ženám a demokracii i rasistickým
výrokům“. „Ale nemusíme jezdit do Spojených států, abychom viděli pokus, jak má být v západních státech kolo svobody otočeno zpět,“řekl. Následně jmenoval Maďarsko a Polsko.
„Jako šéf Evropského parlamentu mám řadu zkušeností, jak tito nepřátelé svobody pracují. Každý den se snaží o kousek dále posunout hranici, každý den prolomit další tabu,“uvedl. Zmínil přitom údajné omezování opozice, umělců nebo médií. „Když někdo stigmatizuje média jako americký prezident Trump, dává sekeru na kořeny demokracie,“prohlásil rovněž. „Je čas postavit se za svobodu a demokracii,“dodal Schulz.
Kritikou Trumpa, která je „evergreenem“Schulzových projevů, cílí jedenašedesátiletý politik podle pozorovatelů na velkou část voličů, u nichž je americký prezident značně nepopulární. I ostrá slova na adresu Trumpa by mu tak mohla napomoci do křesla kancléře.
Nezapomněl na Ankaru
Schulz nevynechal ani Turecko. Experti poukazují na to, že napjaté vztahy s Ankarou se mohou rovněž stát silným tématem předvolební kampaně. Schulz včera tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyzval, aby nepoštvával proti sobě lidi s tureckými kořeny, kteří žijí ve Spolkové republice Německo. Zároveň ho varoval před tím, aby dnešní Německo znovu srovnával s tím nacistickým, jako to učinil kvůli sporu o agitaci tureckých politiků v zemi.
A vyjádřil se ostře i k „domácím nepřátelům“. Antiimigrantská Alternativa pro Německo (AfD) je podle něj ostudou Německa.