Tři roky od anexe Krymu. Vydělali na ní jen penzisti

Spousta nesplněných slibů, represe, diktátorské způsoby vlády, vysoké ceny a málo turistů, kteří nádherný ukrajinský poloostrov kdysi živili. Krym po třech letech zjišťuje, že z představ, co přinese připojení k Rusku, se splnilo jen málo. SEVASTOPOL Spousta malých obchodů v krymských letoviscích má stažené výlohy a už se je nechystá vytáhnout. V letní sezoně, která živila celý poloostrov, přijíždí už jen třetina turistů ve srovnání s dobou před anexí. Doprava do Ruska v létě kolabuje, slibovaný most je v nedohlednu, letenky stojí horentní sumy a vízum kamkoli do Evropy se na Krymu prakticky nedá získat.

Pronásledováni jsou všichni, kdo nadšeně nesouhlasí s tím, že je Krym součástí Ruské federace. Menšinový parlament krymských Tatarů, medžlis, byl postaven mimo zákon. Proukrajinští aktivisté jsou označováni za teroristy a odsuzováni k drakonickým trestům. Všechna nezávislá média byla zakázána. Podle mnoha místních je ruská „okupační“správa tvrdší než úřady na pevninském Rusku.

Krym stojí Rusko obrovské peníze. Jeho rozpočet je i po třech letech z 85 procent dotován Moskvou. Poloostrov je tak na čelném místě mezi „černými dírami“Ruska, do kterých se bez většího efektu cpou peníze. Je hned vedle takových krizových regionů, jako je Čečensko nebo boji s islámistickými teroristy zmítané severokavkazské Rusové slavili

republiky Dagestán či Ingušsko. I třeba zapadlá Kamčatka na druhém konci Ruska je soběstačnější než úrodný Krym, turisticky asi nejkrásnější část Černého moře.

Podle ruského ekonomického serveru RBK stálo Rusko obsazení Krymu v letech 2014 až 2016 více než 470 miliard rublů, tedy v přepočtu přes dvě stě miliard korun. A to jsou jen tranfery z federálního rozpočtu. Ukrajina navíc podala proti Rusku žalobu u Mezinárodního soudu v Haagu, kde dosavadní škody, které jí anexí vznikly, vyčíslila na sto miliard dolarů, tedy asi 2,5 bilionu korun.

Další miliardové sumy tečou z Moskvy na budování Kerčského mostu, který by umožnil pozemní propojení Krymu s Ruskem. Další miliardy jdou i do leteckého terminálu v Sevastopolu nebo do energetického propojení s Ruskem.

Navzdory obrovské snaze ruských úřadů se na Krym loni podařilo dostat necelých šest milionů turistů. Letos, kdy se pro Rusy znovu otevřou turecká letoviska, se hoteliéři na Krymu obávají, že počet turistů opět klesne. Krym není konkurenceschopný i kvůli drahému leteckému spojení. Okupační sankce mají dopad i na západní turisty, takže velké výletní lodě Krym míjejí.

Jedinou skupinou obyvatel Krymu, která vedle místních proruských politiků na anexi vydělala, jsou tak penzisté. Těm totiž důchody dorovnali na ruskou, oproti ukrajinské výrazně vyšší úroveň, navíc ženy mohou jít do důchodu už v pětapadesáti. Mnoho obyvatel Krymu, kteří se o politiku nezajímají, ale i dnes říká, že na Krymu sice není tak dobře, jak čekali, avšak z ekonomického hlediska se mají lépe než na Ukrajině. Tam klesla životní úroveň kvůli válce s Ruskem o desítky procent.

Pokud jde o Rusy, tak i nyní jich velká část považuje anexi Krymu za jeden z největších úspěchů své země. Hrdých je na ni 43 procent Rusů, více než na prvního člověka ve vesmíru, Jurije Gagarina.

Krymský model „referenda“, které Rusko vyhlásilo v prvních dnech po anexi před třemi lety, hodlají zopakovat i proruští separatisté v Doněcku a Luhansku. Jejich „vlády“se v minulých dnech účastnily oslav „krymského jara“v Sevastopolu. „Je to náš společný svátek, a to hlavní je, že je to svátek naší vlasti, Ruska,“uvedl vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko.

„My referendum (o připojení k Rusku) nejen navrhujeme, ale jsme přesvědčeni, že bude uskutečněno,“dodává lídr luhanských separatistů Igor Plotnický. „Všechno má svůj čas,“řekl Plotnický k termínu referenda. Současně poznamenal, že separatistické útvary na východě Ukrajiny půjdou stejnou cestou jako Krym. Kreml k tomu zatím mlčí. Kanadská hraniční služba (CBSA) zadržela za prvních 67 dní letošního roku více Mexičanů než v uplynulých třech letech za celý rok. Prudký nárůst přichází poté, co vláda v prosinci zrušila vízovou povinnost pro Mexičany. CBSA od 1. ledna do 8. března zadržela 444 občanů Mexika. Za celý loňský rok to bylo 410 Mexičanů. Mnoho Mexičanů přesunulo svůj zájem ze Spojených států do Kanady, protože americký prezident Donald Trump slíbil zátah na americké nelegální migranty, z nichž zhruba polovina je z Mexika. (ČTK)