Krnáčová našla místo pro galerii

Výstavní síň bude v areálu Pragovky, který chce developer změnit na čtvrť pro kreativní lidi

PRAHA Pragovka, soubor více než desítky průmyslových staveb ve Vysočanech, chátrá a až na výjimky zeje prázdnotou.

Do areálu, ve kterém původně nacisté vyráběli letadla Junkers, se firma Praga přestěhovala po konci války a znovu zahájila výrobu osobních a posléze nákladních i vojenských aut. Připomeňme například Pragu V3S, tedy „vejtřasku“, která se stala symbolem nezničitelnosti.

Průmyslová historie areálu je již dávno pryč. Jeho budoucnost se však zdá o poznání nadějnější. Z továrního komplexu se totiž má stát nová čtvrť. Kromě bydlení s industriálním nádechem asi pro pět tisíc lidí má být oázou pro umělce a obdivovatele jejich děl.

Přispět by k tomu mělo i centrum moderního umění, které chce v jedné z historických hal zřídit magistrát v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou. „Původně jsme centrum chtěli postavit někde na zelené louce. Tenhle způsob se mi ale líbí mnohem víc. Na bohem zapomenutém místě postavíme něco, co celé prostředí zkultivuje, tak jako se to povedlo Paříži s La Défense,“říká.

Pragovka je podle ní pro takový účel ideální. „Dnes je zájem turistů koncentrován téměř výhradně na centrum města a my jej chceme rozprostřít i na jiné městské části,“dodává. Tomu by mohla dopomoci i skutečnost, že areál Pragovky se nachází jen sto metrů od stanice metra Kolbenova. Ta je dnes z celé sítě nejméně vytížená, denně ji využijí jen asi čtyři tisíce lidí.

Centrum umění má vzniknout v památkově chráněné hale číslo 19, která sousedí s hřištěm klubu Rugby club Praga. „Je mylná představa, že něco nové musí být hezčí než to, co se přestaví. V Pragovce je přítomen jedineční genius loci a výhoda je i to, že hala už stojí, díky čemuž ušetříme čas,“dodává.

Kromě výstavních prostor má halu naplnit i vzdělávací centrum, přednášková síň, velká restaurace a možná i hudební klub. O renovaci stavby již podle Krnáčové projevil zájem světoznámý architekt David Sen o hale číslo 19

Chipperfield, který má s podobným projektem bohaté zkušenosti. Byl odpovědný za přestavbu londýnské elektrárny na břehu Temže v oblíbenou galerii moderního umění Tate Modern. První práce na pražském centru moderního umění mají podle Krnáčové začít v příštím roce.

Celý areál Pragovky patří bratrům Salemovým, rodině britských developerů. Ti neplánují původní budovy, na rozdíl od většiny podobných projektů, zcela nahradit novou zástavbou. Záměr je sice zatím jen v počáteční fázi, ale už dnes je prý jisté, že si Pragovka značnou část své atmosféry uchová. „Chceme minimálně čtyři, ale možná i pět hal ponechat a adaptovat je na jiné použití. Dvě z nich jsou ostatně památkově chráněné,“říká architekt Jakub Cigler, který je pověřen přeměnou celého území o rozloze 22 hektarů na uměleckou čtvrť.

Další z hal, tu s číslem 20, čeká velmi podobné využití jako halu 19. I v té má totiž vzniknout výstavní prostor, ač zcela jiného druhu. Své místo by v něm měla najít unikátní sbírka vozů značky Praga sběratele Emila Příhody čítající téměř osmdesát exponátů. „Zatím jsou jeho automobily ve Zbuzanech, ale pan Příhoda se pro sbírku snaží najít jiné místo. A jaké by mohlo být lepší než hala, ve které se vozy vyráběly,“říká Cigler. Mezi Příhodovy exponáty patří skutečné skvosty, jako je například služební vůz T. G. Masaryka, nejstarší městské taxi či reklamní auto na bonbony Hašlerky. Vznik muzea podporuje i radnice Prahy 9.

Pokud jde o kulturní využití, mají se developeři ostatně kde inspirovat už dnes. Bývalou administrativní budovu E, přímo u vstupu do 4 1 2 3 Vizualizace: Jakub Cigler Architekti