Ten náklad by zvládl jen Obelix

Na Smíchově kuchaři servírovali kulinářské lahůdky z palub nákladních aut

PRAHA V pestrobarevné tábořiště desítek nejroztodivnějších vozidel od dodávek přes tříkolky až po legendární Pragu V3S se v sobotu proměnila náplavka na smíchovském břehu. Odehrála se zřejmě největší tuzemská přehlídka „food trucků“, tedy speciálně upravených vozů, přívěsů a nástaveb, sloužících jako mobilní prodejny jídla.

Bunbo nambo, tacos, burgery a další delikatesy české, asijské či mexické kuchyně a další lahůdky nabízeli prodejci z upravených vozidel seřazených na Hořejším nábřeží. I když poryvy ledového větru a spršky deště spíše než předjaří připomínaly listopad, na náplavku si našly cestu stovky lidí.

„Sjelo se tu více než 40 vozidel z Česka i zahraničí, Itálie, Maďarska, Polska, Belgie, Francie, Rakouska nebo Slovenska. Jednotlivé stánky v podobě přívěsů, dodávek, rikš, kol, obřích grilů či polních kuchyní nabídly přehlídku národních specialit i variací na ně,“uvedl za pořadatele Jindřich Janda.

Snad jen legendární bojovník Obelix by dokázal na nábřeží ochutnat všechno, co nabízely lákavě vonící kuchyně na korbách zaparkovaných vozidel. Průměrně zdatný jedlík by pravděpodobně snahu o totéž odstonal žlučníkovou kolikou. Bylo tedy zapotřebí pečlivě vybírat.

Nezklamal se rozhodně ten, kdo se zastavil na klasická hovězí líčka anebo znamenité trhané vepřové v housce s rukolou a decentní dávkou majonézy. Milovníci asijské kuchyně také nebyli sobotní nabídkou zklamáni. Klasikou, která nemohla chybět, byla polévka pho anebo například zmíněné bunbo nambo, tedy vietnamský pokrm s rýžovými nudlemi a hovězím.

Milovníci burgerů měli věru z čeho vybírat. Ať již byla výsledná úprava jakákoliv, burgery servírované z ploten „food trucků“příliš nepřipomínaly své chudší příbuzné prodávané v nasládlých houskách v prodejnách s rychlým občerstvením. Základní surovinou byl pořádný kus hovězího a na výsledném produktu to bylo znát.

Ani ti, kdo holdují specialitám pocházejícím ze země za jižním břehem Rio Grande, Mexika, neodcházeli v sobotu zklamaní. Průměrně náročného milovníka tacos, burritos a dalších mexických specialit musela nabídka uspokojit. A kdo měl chuť na něco důvěrně českého, mohl si dát c. a k. guláš z polní kuchyně.

Návštěvník, který obešel stánky s hlavním chodem, zakousl si, a měl přesto neodbytný pocit, že by to chtělo ještě nějakou „sladkou tečku“, měl před sebou další náročnou volbu: od zmrzlin po palačinky v nabídce „cukrárenských“vozů. Našla se i kvalitní káva na závěr.

Každý gurmet ví, že s dobrým jídlem se snoubí i kvalitní pití. Ani to na Smíchově nechybělo. Dobrý pokrm vyžaduje třeba kvalitní pivo. Nezklame vzorek produkce malých pivovarů, na Smíchově to byla například „dvanáctka“z počernického pivovaru. Mládež, které je alkohol zapovězen, a ti, kdo mu neholdují, mohli zvolit z netradičních limonád, například kokosových.

Kromě kapacity žaludku a ohledu na zdraví tak v ochutnávkách kvalitních „truckových“specialit návštěvníky limitoval jedině stav jejich peněženky. Vstupné na vyhrazený úsek náplavky vyšlo na 50 korun. Jídla šlo pořídit v průměru okolo sta korun a pivo přibližně za čtyřicet. Pro tří- a vícečlenné rodiny, kterých nebylo na Smíchově málo, proto nešlo o právě lacinou záležitost.

„Akcia bola dobrá, stála za tu dlhú cestu z Bratislavy,“zhodnotil Food Truck Show Jakub, který dorazil ze Slovenska. Našly se i skeptičtejší hlasy: „Poměrně nás zklamalo, že většina prodejců nenabízela degustační, zmenšené porce. Myslela jsem, že účelem této akce je, Nábřeží plné jídla Česká klasika aby lidi ochutnali uvedla Eva z Prahy.

První „food truck“, jak upozornili pořadatelé, vyjel na cestu za zákazníky v roce 1872 v americkém státě Rhode Island. Ani v tuzemsku jsme o specifickou variantu této služby nebyli ochuzeni. Venkov donedávna brázdily pojízdné prodejny a absolventi vojenské služby či polních brigád si pamatují polní kuchyně, které je následovaly do terénu. různá jídla,“

Podskalská i protilehlá smíchovská náplavka se staly populárním jarním a letním korzem Pražanů. Obě relaxační tepny by i proto měly projít řadou proměn. Už letos by na Rašínově nábřeží měly přibýt koše a lavičky, počítá se s novými WC a výklenky náplavek by se podle plánů města mohly proměnit v galerie. „Koncentrace lidí je tam veliká a to, že tam nejsou důstojná sociální zařízení, je hanba,“uvedla radní Jana Plamínková. Proměna by se měla dotknout i smíchovské náplavky, jak uvádí aktuální studie. Ta se týká rozvoje celého pásu od Smíchova po Barrandovské skály.

Smíchovské Hořejší nábřeží začalo vznikat po roce 1903, úsek poblíž železničního mostu stavbaři vybudovali až ve 20. letech 20. století. Štěrkařům tato část Vltavy sloužila k těžbě písku ze dna řeky. Pražané měli tento kout v oblibě z jiných důvodů. „Nacházely se zde populární říční lázně a dřevěná divadelní aréna, zbořená v roce 1938,“uvedl historik Jan Wenig.

Program Festivaly jídla na náplavce

25. března

Polívkování. Dva nové svitky Tóry, židovského náboženského textu, pořízené z darů členů pražské obce, byly včera slavnostně uloženy ve Staronové synagoze. Mecenáši a rabíni symbolicky dopsali za pomoci pisatele svitků posledních 30 písmen. Pro obec je to podle její mluvčí Dity Šnajdrové historický okamžik, naposledy pořizovala novou Tóru před druhou světovou válkou. Tóra je základní text judaismu a zahrnuje prvních pět knih hebrejské Bible, křesťany označované jako Starý zákon. „Každá obec potřebuje Tóru, protože se z ní třikrát týdně čte,“vysvětlil vrchní zemský rabín Karol Sidon. Praha měla podle něj před válkou stovky, možná tisíce svitků Tóry. Komunistický režim po válce začal tyto předměty rozprodávat do zahraničí, jen v roce 1963 se do ciziny dostalo 1 500 svitků. „Nám jich zůstalo jen pár, se kterými jsme si museli vystačit,“uvedl. Deset z nich nechala obec před 25 lety opravit v Izraeli, jsou staré 150 let. Nové svitky napsal takzvaný sofer, písař Daniel Chalamiš z Izraele. (ČTK)