Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace jsou plné změn i novinek
Výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie – tu nařizuje již dříve přijatá evropská směrnice. Od roku 2020 se pak takto budou muset stavět všechny novostavby včetně rodinných domů. A bude se týkat i rozsáhlejších rekonstrukcí.
Cílem je samozřejmě maximální úspora energií. Další evropská legislativa zase směřuje ke zlepšení ovzduší, které je i u nás velmi znečištěné, obzvlášť v některých regionech. Největší podíl na tom přitom mají domácnosti, tedy přesněji staré neekologické kotle. Jejich výměnu za ty ekologické u nás dokonce přímo nařizuje zákon o ovzduší.
Ani nový ekologický kotel a ani energeticky úsporná opatření však nejsou vůbec levnou záležitostí. S jejich zafinancováním tak mohou stavebníkům pomoct peníze z dotačních programů – Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám.
„V první výzvě kotlíkových dotací bylo přijato na 30 500 žádostí a další přibývají, jelikož řada krajů má aktuálně otevřen příjem žádostí v takzvaných doplňkových výzvách,“říká Lucie Früblingová ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP). Dodává, že schváleno je již více než 24 tisíc žádostí s celkovým požadavkem dotace ve výši 2,7 miliardy korun. Proplaceno je téměř 14 tisíc žádostí s objemem peněz ve výši 1,55 miliardy korun.
V rámci druhé výzvy, která byla vyhlášena 16. března, bude mezi Velký zájem
kraje rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Žádosti mohou kraje podávat od 31. března do 28. dubna,“říká Früblingová. Jakmile jsou krajům jejich projekty schváleny, mohou vyhlašovat vlastní výzvy pro své občany. Žádost o dotaci si pak můžete ke krajskému úřadu podat ihned poté, co kraj výzvu pro občany vyhlásí. Pokud tedy máte starý kotel, pohlídejte si to.
Dotace budou poskytovány na výměnu starých kotlů na tuhá paliva, které nesplňují podmínky alespoň 3. třídy dle EN 303-5 za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu (s ručním i automatickým přikládáním), plynový kondenzační kotel nebo kombinovaný kotel na uhlí a biomasu (pouze s automatickým přikládáním). Nově nebudou podporovány kotle čistě na uhlí. Další významnou novinkou je, že nebude nutné provádět mikroenergetická opatření, která také nebyla levnou záležitostí. „To znamená, že až půl miliardy korun navíc půjde přímo do výměn kotlů. Celkově je v plánu ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“upřesňuje Früblingová. Výše kotlíkové dotace se odvíjí od typu kotle. Nejvyšší částku, tedy 80 procent je možné získat na kotel na biomasu a tepelné čerpadlo, 75 % na plynový nebo kombinovaný kotel. Domácnosti z prioritních oblastí s nízkou kvalitou ovzduší budou zvýhodněny bonusem ve výši 7 500 Kč. Maximální částka, kterou tak lze dostat, činí 127 500 korun.
Další bonus ve výši až 40 000 Kč získají ty domácnosti, které vedle výměny kotle provedou i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám, například vymění okna, dveře nebo zateplí strop nad nevytápěnou půdou. Získat bonus za zateplení je možné prakticky kdykoliv, až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Letos si tak na kraji můžete požádat o dotaci na kotel a třeba na jaře příštího roku na SFŽP o dotaci na zateplení. Po realizaci opatření vám pak bude vyplacena jak dotace na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.
„Se všemi kraji budeme jednat o využití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele,“doplňuje Früblingová. To by totiž zásadně usnadnilo financování výměn kotlů občanům, kteří nemají na nový našetřené prostředky.
Dotační program Nová zelená úspora běží kontinuálně. Peníze z tohoto programu je možné získat na opatření, která vedou ke snížení energetické náročnosti budov, tedy především na zateplení, výměnu oken a dveří. Podporovaná je například také instalace solárních termických systémů, fotovoltaických systémů a rekuperace. Tyto platí nejen pro rodinné domy po celé republice, ale v Praze také pro bytové domy. Peníze lze využít i na zpracování projektové dokumentace a energetického hodnocení či zajištění odborného technického dozoru.
„Pro žádost budete muset – kromě dalšího – doložit, jaká je energetická náročnost domu před a po realizaci energeticky úsporných opatření. Od toho se totiž odvíjí výše podpory,“upozorňuje Jan Charvát z aliance Šance pro budovy. Vlastníci rodinných domů tak mohou díky dotaci získat zpět až 50 % doložených způsobilých výdajů, maximálně však 5 milionů korun. U bytových domů je to 25 až 30 %. I tento již plně rozběhnutý dotační program však přináší novinky. Dotaci je možné využít na výstavbu rodinného domu s velmi nízkou energetickou náročností. „A prostřednictvím aliance Šance pro budovy se nám podařilo prosadit také podporu pro novostavby bytových domů v pasivním standardu v rámci programu Nová zelená úsporám,“doplňuje Simona Kalvoda, ředitelka České rady pro Šetrné budovy. Žádat o ni mohou stavebníci bytových domů, a to jak fyzické, tak právnické osoby.
Od ledna letošního roku je možné žádat také o další nové ekoprvky – výstavbu zelených střech a využívání tepla z odpadní vody. Tyto novinky jsou podporovány jak u stávajících rodinných či bytových domů, tak u nové výstavby. Jak revize probíhá