Atentát v metru
Teror v Petrohradu. Terorista bombou zabil jedenáct lidí a desítky zranil
PETROHRAD Pondělní odpoledne. Linka petrohradského metra, které projíždí centrem kolem Ermitáže a Zimního paláce, není zdaleka plná. Kamery v metru zachytí, jak muž s plnovousem, odpovídající zjevu, pro který se v Rusku vžil název kavkazský, vystupuje na stanici Těchnologičeskij institut.
Ve voze nechává nenápadně zastrčené zavazadlo – to je však jen jedna vyšetřovací verze. Policie nevylučuje ani sebevražedného atentátníka. Nálož tam však je. A když se souprava metra blíží do další stanice, Sennaja ploščaď, vybuchuje.
Bomba o velké výbušné síle, navíc obalená kovovými předměty, demoluje vagon metra, zabíjí jedenáct lidí, další desítky jsou raněny. Mrtvých mohlo být přitom daleko víc, kdyby vybuchla bomba, která se našla na další stanici.
Ve výbuchem zakouřeném metru někteří lidé vytahují raněné z vagonů, další v hrůze prchají, mnoho dalších fotí a točí videa na mobilní telefony. Během chvíle dorazí záchranky, policie, speciální protiteroristické jednotky. Petrohrad zažívá stejný děs jako Moskva před sedmi lety, kdy atentáty v tamním metru zabily na čtyřicet lidí.
Jenže zatímco v roce 2010 bylo vcelku jasné, kam míří stopy pachatele atentátu, totiž k islamistům na severní Kavkaz, teď má Rusko nepřátel mnohem víc. Stále tu jsou čečenští a severokavkazští islamisté, ale přibyl Islámský stát a také Ukrajinci, kterým Rusko okupovalo Krym a podporuje separatisty na
Donbase. Ruský prezident Vladimir Putin je v té chvíli také v Petrohradu. Jedná se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem. Místo dotazů o vztazích mezi Minskem a Moskvou pak Putin odpovídá na otázky novinářů k atentátu. Drží se velmi zpátky. „Příčiny nejsou známé, je brzy o nich hovořit. Vždy se přirozeně posuzují různé varianty – komunální a kriminální, zejména projevy terorismu. Vyšetřování dá v nejbližší době odpovědi na otázku, co se stalo,“říká zdrženlivě Vladimir Putin a svolává poradu vedení tajných služeb. Petrohradská prokuratura má však jasno hned. Byl to atentát.
Metro v Petrohradu je zastaveno, zraněné do nemocnic převážejí vrtulníky, ve městě je vyhlášen výjimečný stav. Rozbíhá se obří akce – podle policie byli pachatelé nejméně dva. A stop, které policie a tajné služby musí sledovat, je v pětimilonovém velkoměstě obrovské množství.
Rusko se v posledních letech stalo opět světovou vojenskou mocností zasahující daleko za hranicemi země. Cenou za to je však růst počtu nepřátel.
Čečenci, Islámský stát, teroristé ze severokavkazských „chalífátů“, syrské skupiny napojené na al-Káidu, teoreticky i extremistické bojůvky ukrajinských nacionalistů. Seznam ruských nepřátel bobtná.
Prezident Vladimir Putin sice v posledních dvou letech stvořil ze své země znovu globální vojenskou mocnost, současně však nadělal Rusům tolik nepřátel, kolik už dlouho neměli. Zásah ruského letectva a vojáků v Sýrii po boku tamního prezidenta Bašára Asada, který změnil poměr sil na bojišti a zvrátil iniciativu na stranu syrské vlády, byl na jedné straně velkým mocenským tahem.
Na straně druhé však brutalita ruského bombardování při dobývání Aleppa a další kroky ruských sil, při nichž se na počty obětí nehledělo, udělaly z Ruska nepřítele i mezi Syřany, kteří do té doby neměli o Moskvě ani ponětí.
Islámský stát (IS) Moskvě a Putinovi osobně vyhrožoval už před třemi lety, v řadách jeho bojovníků ostatně byly tisíce ruských občanů, převážně ze severu Kavkazu. Loni Rusko poskočilo na seznam cílů IS hodně vysoko. A to přesto, že během bojů v Sýrii Kreml více než Islámský stát likvidoval jiné islamistické syrské skupiny.
Islámský stát přesto už loni v létě vyzval ke „svaté válce“svých stoupenců proti Moskvě. „Slyš, Putine, přijdeme do Ruska a zabijeme vás ve vašich domovech. Bratři, vykonejte džihád, zabíjejte je a bojujte proti nim,“hrozilo v srpnu video IS.
Najít v Rusku vykonavatele takové pomsty není velký problém. Severní Kavkaz je sice o něco klidnější, než byl před deseti lety, kdy velkou část horských oblastí neměla Moskva pod kontrolou. Ale i tak se tam stále odehrávají teroristické útoky a boje mezi různými skupinami tamních islamistů a ruskými antiteroristickými silami. Před pouhými dvěma lety, na konci roku 2014, ukázali sílu čečenští odpůrci Moskvy, kteří přepadli a dobyli Dům tisku v centru Grozného. Při akci zabili čtrnáct policistů. Naposledy se pak v Čečensku střílelo před týdnem, kdy čečenská bojůvka neúspěšně zaútočila na vládní základnu.
Krym, Ukrajina, Sýrie...
„Nehledáme a nikdy jsme nehledali nepřátele. Potřebujeme přátele,“tvrdil Putin v prosincovém projevu o stavu Ruska. Okupací Krymu, podporováním separatistů na východě Ukrajiny či vojenským angažmá v Sýrii však dělá Moskva pravý opak toho, co Putin říká. Výsledkem je zmrazení vztahů se Západem, hledání „teroristů“a pronásledování odpůrců Ruska na Krymu, nákladná operace v Sýrii...
Seznam těch, kteří mohli mít zájem na strašném krveprolití v petrohradském metru, je tak dnes delší než kdykoli dřív...