„S výrobci drog držíme krok“
Podle šéfa protidrogového oddělení je největším problémem alkoholismus dětí a pervitin
PRAHA Za loňský rok odhalili policisté v hlavním městě dvacet tři varen pervitinu a šestatřicet pěstíren marihuany. Míst, kde se drogy vyrábějí, nachází policie stále víc. „Výrobci se nás snaží zmást třeba jednorázovými vary, ale držíme s nimi krok,“říká vedoucí protidrogového oddělení pražské policie Jaromír Badin, který nedávno získal ocenění Policista roku 2016. Rychle roste počet nových syntetických látek. Zákonodárci na to reagovali správně. Novelou zákona o návykových látkách zmocnili vládu, že o tom, co je nebo není návyková látka, rozhoduje nařízení vlády. Dřív to byla příloha zákona, a než se změní zákon, tak to trvá i tři roky. I tak ale výrobci drog velmi pružně reagují. Když se nějaká látka dostane na seznam, tak oni drobnou manipulací s její strukturou vyrobí trochu odlišnou látku s podobnými účinky a ta není na seznamu, takže je legální. V tomhle ohledu je snad lepší, když někdo užívá klasické látky jako heroin a pervitin. Protože při předávkování lékař přesně ví, co má dělat. Velkým problémem je alkoholismus, u dětí především. V Praze je to nejmarkantnější. Děti, vybavené kvalitním alkoholem, popíjí dokonce i na veřejnosti, třeba na hřištích. A není to jen víno a pivo, ale třeba whisky. Bohužel jsou zvyklé konzumovat alkohol pravidelně. Navíc toho policie v takových případech moc nezmůže. To je spíše nedostatek ve výchově.
Nejčastější drogou u nás je metamfetamin, pervitin, který je relativně levný a dostupný. Chtělo by se říct: zaplať pánbůh. Protože třeba heroin má mnohem tragičtější následky na lidský organismus a je u něj mnohem větší nebezpečí předávkování. Obě drogy jsou však strašně ředěné a švindlované. Heroin je běžně ředěný na nějakých šest procent. Ten zbytek je balast. V lepším případě neutrální, v tom horším to jsou nějaké léky s jinými účinky. To je například metadon, subutex a suboxone. Léčí se jimi závislost na opiátech. Je v nich totiž účinná látka, která má podobné účinky jako heroin, ale uživatel nepotřebuje dávku každé tři hodiny. Působí to třeba i šestatřicet hodin. Po tu dobu nemusíte shánět drogu, ale můžete se věnovat třeba práci.
Účastník substitučního programu má sice nějaká předepsaná pravidla, jak se má chovat, ale mnozí je nerespektují a se substitucí obchodují. Myšlenka substituce je skvělá, bohužel se však ještě nepodařilo vypilovat, aby lékař nepředepisoval lék nekontrolovaně. Uživatelé substituce jsou schopni vymyslet neskutečné příběhy nebo se rovnou neštítí oslovit více lékařů. Tabletku, která je normálně za stovku, pak o víkendu, kdy jsou lékárny zavřené, prodávají třeba za šest. Bohužel z praxe známe, že v metropoli existují stovky lidí, kteří v životě nebrali jiné drogy a začínají rovnou subutexem. Neléčí se ze závislosti, ale jen zneužívají lék. Oproti zbytku republiky v Praze pokleslo. Podle posledních výzkumů je to 14 900. Problémoví uživatelé jsou ti, kteří potřebují minimálně jednu dávku denně a nitrožilně. Tihle lidé ale potřebují na drogy minimálně tisícovku denně, což často řeší trestnou činností. Těch 14 900 lidí potřebuje za rok asi 5,5 miliardy na nákup svých drog. Kdyby tu nebyli, tak budeme v Praze o nějakých deset miliard bohatší. Je totiž potřeba připočíst i to, že když uživatel potřebuje tisícovku na drogu, tak rozbije okénko u vašeho auta a sebere mobil, za který jste dal pět tisíc. On ho v bazaru prodá za čtyři stovky a jde shánět další. Vy si musíte koupit nejen nový mobil, ale zaplatit i opravu okénka. Jsem skeptický ke statistikám. Hodnoticím kritériem by mělo být to, jak to vypadá na ulicích, a neměli bychom soutěžit v tom, kolik kytek jsme zabavili. Ale počty výroben a pěstíren určitě narůstají. Nejen proto, že se zdokonalujeme v jejich odhalování. Stoupá i ta trestná činnost. Narůstá třeba počet malých pěstíren marihuany. Velkovýroba Nové trendy
pervitinu bohužel pořád funguje, přestože jsme měli při jejím odhalování velké úspěchy. Slibovali jsme si hodně od toho, že se zpřísní legislativa v Polsku a nebude tam možné koupit léky s obsahem pseudoefedrinu. U nás jsou pravidla přísnější a výrobci proto jezdili do Polska kupovat celá kila léků a dováželi je do Prahy. Polsko pravidla sice zpřísnilo, ale my to nevidíme, protože léků tam je pořád dost a stále se pro ně jezdí. Asi ano. Pachatelé sice používají častěji různé filtry, ale například Policista roku Jaromír Badin 1984.
vyšetřovatel problematiku drog,
Od roku 2012 vedoucím protidrogového oddělení
protidrogové komise Policistou roku 2016 u výroby pervitinu je potřeba spousta chemikálií, takže to celkem čpí a je to poznat. Ale ani filtry nezaručí utajení. Kolegové z jednoho pražského obvodu takhle nedávno odhalili poměrně velkou pěstírnu, když v rámci šetření procházeli kolem nějakého objektu a ucítili typický zápach. Pěstitelé sice filtry měli, ale zapojené opačně, takže filtrovali čistý vzduch a ven pouštěli odér. Jedná se spíše o okraje Prahy, kde je více opuštěných objektů. Ale narážíme na pěstírny nebo výrobny i tam, kde bychom to nečekali. Teď navíc vyšetřujeme skupinu pachatelů, kteří si pronajímali objekty na jednorázové několikakilogramové vary. Výrobci si domluví pronájem domku, přijede tam parta ve dvou autech, vyrobí drogu a za pár hodin objekt opouští. Majiteli zaplatí třeba měsíční pronájem a jedou jinam. Ale držíme s nimi krok. Pro nás to je spíše nezajímavá lokalita, protože ten objem drog, který se tam obchoduje, je minimální. Možná cizinci mají představu, že je to nějaký ráj pro feťáky, ale drogu tam vlastně ani neseženete. Jsou tam takzvaní šméčkaři, kteří vydělávají na turistech. Dokonce tam byl jeden prodejce, který za hašiš vydával něco, co vyloupal mezi kolejemi tramvaje. Pak je na Václavském náměstí pár takových, kteří drogy skutečně prodávají, ale cílí na úplné zoufalce. Já říkám, že na Václavák si jde koupit drogu zoufalec, kterému jsme zavřeli dealera, cizinec nebo bulvární novinář.