Pomáháme postiženým se sexem
„Mentálně postižený klient obtěžoval personál, ale už po první hodině se sexuální asistentkou toho nechal,“říká iniciátorka nové služby.
Sexuální asistentky působí v Česku už více než rok. Za tu dobu poskytly lidem se zdravotním postižením a seniorům přes 250 asistencí. Služby klientům nabízí zatím jen pět proškolených žen, ale služba inspirovaná zahraničními zkušenostmi se podle iniciátorky Lucie Šídové úspěšně rozbíhá. Na sexuální asistentky se obracejí s prosbou o pomoc samotní klienti nebo přímo instituce, které o ně pečují, případně jejich blízcí. Organizátoři chtějí do budoucna počet asistentek rozšířit tak, aby byly dostupné v celé republice. Připomeňme, že jde o službu handicapovaným nebo jinak znevýhodněným lidem. Kdo se na sexuální asistentky obrací nejčastěji? Asi nejvíce je využívají lidé s fyzickým postižením, například ti na vozíku. Méně je třeba nevidomých, jedinců s mentálním postižením a seniorů. Jedna asistentka mi vyprávěla, že si ji objednali potomci asi osmdesátiletého muže, který je upoutaný na lůžko a má stále potřeby prožívat svoji sexualitu. Nemá však možnosti, jak ji naplnit či navázat vztah. Jeho příbuzní si řekli, že by bylo pěkné mu to umožnit. A ocenil to?
Ano, asistentka za tím mužem přijela do vesnice, kde o něj blízcí pečovali v domácím prostředí. Poté, co službu objednali, všichni zvědavě čekali, kdo to vlastně přijede. Měli připravený pokoj, dokonce i něco napekli. Senior byl velice spokojený, děti mu tím udělaly velkou radost. Teď tam asistentka jezdí pravidelně a příbuzní neváhají její služby platit. Nakolik to vlastně přijde?
Ženy si účtují jednotnou sazbu 1 200 korun za hodinu. 500 korun stojí úvodní konzultace, během níž se obě strany domluví na konkrétním požadavku, proberou, jakou má dotyčný představu a zda ji může sexuální asistentka naplnit. V ceně se tedy nijak nepromítá charakter služby. Jak široký rejstřík služeb sexuální asistentky poskytují? Největší zájem je o sexuální interakce, ty žádá asi šedesát procent klientů. Někteří touží jen po dotecích, potřebují blízkost nebo si chtějí popovídat o tématech spojených se sexualitou. Ze začátku bývají ti lidé nejistí, třeba proto, že dlouhou dobu nežijí ve vztahu. Chtějí zjistit, jestli jsou v pořádku. Nebývá to vše pouze náhražka za chybějící vztah? Slovo náhražka bych zrovna nepoužila, byť se to tak zvenčí může jevit. Klienti samozřejmě vědí, že vztah jim sexuální asistentka nabídnout nemůže. Její služby otevírají možnost těm, kteří právě žádný nemají. Třeba proto, že si nevěří, bojí se, že selžou nebo budou odmítnuti, mají nízké sebevědomí. Mám radost, že na služby asistentek dostáváme povzbuzující zpětné vazby. Jeden muž vyhledal tuto službu poté, co ho opustila žena a dlouho se mu nedařilo navázat jiný vztah. Na třetí schůzku už nedorazil. Omluvil se s tím, že si našel přítelkyni, protože mu asistentka pomohla najít ztracené sebevědomí. Ale co když se někdo do své sexuální asistentky zamiluje... Ženy vědí, co dělat, když se to začíná překlápět tímto směrem, umějí dávat hranice. Na to jsme měli speciální školení. Pokud se to přihodí, měly by dotyčnému vysvětlit, že vztah z jejich strany není možný, a případně za sebe domluvit náhradu. Je normální, že se občas někdo do někoho zamiluje. Prožil to každý z nás a mnozí si zažili i zklamání, když to nedopadlo. Svoji cenu má i to, že postižení klienti prožívají stejné pocity jako ti zdraví. Za jakých okolností objednává službu sexuálních asistentek instituce? To je různé. Některé instituce vnímají službu sexuální asistence jako potřebnou a akceptují ji. Někdy se na sexuální asistentku obrátí v situaci, kdy už si neví s nějakým klientem rady. Například jeden klient s mentálním postižením obtěžoval personál, ubližoval si a byl agresivní. Tohle můžou být projevy nenaplněné sexuality. Už po první hodině se jeho stav výrazně zlepšil a obtěžování ustalo. Považuju to za úspěch a i za účel naší služby. Stejně jako případ, kdy v jednom zařízení nevěděli, co si počít s mužem, který se na veřejností obnažoval, masturboval a dotýkal se personálu. V některých případech se takové projevy klientů utlumují léky, což je podle mě neetické. V tomto případě se přes jednoho osvíceného sexuologa obrátili na nás. Tento muž též potřeboval prožívat svoji sexualitu, jen prostě nevěděl, jak na to. Služba sexuální asistentky je však nákladná a ne každý klient na ni má. To je bohužel pravda, pro někoho je nad jeho finanční možnosti. Nezkoušeli jste oslovit zdravotní pojišťovny? To by asi nemělo smysl. Pravda, cena je problém a peníze naskakují ještě za cestovné, pokud asistentka jede zdaleka. Zatím máme tři vyškolené ženy v Praze, jednu v Brně a další ve východních Čechách. Naším záměrem a přáním je učinit tuto službu dostupnější a počet asistentek rozšířit tak, aby byla jedna na každý region. V českých poměrech je sexualita v mnohých zařízeních bohužel stále ještě tabu, ale vnímáme, že se to pomalu mění. Mění se i postoj personálu v zařízeních sociální péče. Někde již mají zaměstnance, kteří se tématu sexuality věnují. Ale jinak než sexuální asistentky, ne? Jistě. Poskytují jen poradenství a hledají další způsoby, jak mohou pomoci naplnit sexualitu klientů. Když mluvíme