Alergikům zdražily léky až desetkrát

Alergií na pyly a kvetoucí trávy trpí milion Čechů. Zavedené léky proti alergiím však nyní stojí výrazně víc než před pár lety.

PRAHA Na příští týden meteorologové předpovídají nástup nejsilnějšího jarního alergenu – pylových zrn břízy. S tím se naplno rozjede i prodej léků proti alergiím. Pacienti si přitom musejí za tradiční značky léků citelně připlatit. Zatímco předloni na jaře zaplatil alergik za lék Xyzal 15 korun, dnes je to zhruba 134 korun. Téměř stejný nárůst doplatku má i lék Zyrtec. „Momentálně nejvíce se v této skupině léčiv doplácí za přípravek Aerius – za tříměsíční balení kolem 360 korun,“upozorňuje ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Alergici sice mají možnost koupit si jiné léky se stejnou účinnou látkou bez doplatku, podle lékárníků však mnozí dávají zavedeným lékům přednost. „Pacienti si z úsporných důvodů vyzkoušejí jiný lék, mnozí se ale zase vrátí k tomu, co už berou řadu let,“říká lékárník Martin Kopecký.

Také mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová z vlastní zkušenosti ví, že ne každému pacientovi přechod na jiný lék vyhovuje. „Já osobně jsem zvyklá na lék proti alergii, který je bohužel jen s doplatkem. Devadesát korun z ceny léku zaplatí pojišťovna a dvě stě korun doplatím ze svého,“říká.

Alergici si doplatí více proto, že se pojišťovny rozhodly snížit všem těmto lékům úhradu. „Zdravotní pojišťovny využily svého práva na snížení nákladů v dané skupině léčivých přípravků,“říká Balada.

Pojišťovny zřejmě doufaly, že díky generikům sníží výrobci ceny originálů. Některé firmy cenu snížily, jiné ji ponechaly na téměř stejné výši. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny po snížení úhrady ušetřily 62 milionů korun, VZP odhaduje úspory přes 100 milionů korun. Kvůli navýšení cen tak stojí alergika jedna pylová sezona jen na lécích až tisíc korun. „Léky proti alergii plus kapky do očí a do nosu vycházejí častokrát na 500 korun za tři měsíce,“říká lékárník Kopecký. Alergici přitom musí brát prášky po dobu více než půl roku.

Počet alergiků v Česku každý rok narůstá o tisíce nových pacientů. Podle lékařů za to můžou geny i horší životní prostředí. „Pylové zrno z velkých měst je totiž oproti čistému vesnickému zrnu podstatně více alergenní,“vysvětluje nestor české alergologie Václav Špičák.

Ordinací mu prošlo už několik generací pacientů. Osmaosmdesátiletý zakladatel české pediatrické alergologie profesor Václav Špičák na vlastní oči vidí, jak se alergie dědí z otce na syna, ze syna na vnuka. A upozorňuje, že za rozmach nemoci můžou naše geny.

Proč přibývá všude na světě stále více alergiků?

Jednou z teorií je, že se v průběhu doby mění naše geny. V posledních desetiletích se rodí více lidí s genem alergie. Odhaduje se, že určitou genetickou dispozici k alergii má až 60 procent populace.

Znamená to, že člověk může mít gen alergie, aniž by se u něj projevovaly příznaky nemoci?

Ano. Člověk může prožít život bez alergie, i když nosí gen, který ji způsobuje. Obtíže se pak mohou projevit až u jeho potomků. Já osobně mám v ordinaci několik pacientů, které znám od jejich mladého věku. Mnozí z nich jsou dnes už prarodiče a alergií trpí jejich děti i vnoučata. Říkáme tomu generační alergický pochod.

Jakou roli hraje při vzniku alergií znečištěné ovzduší?

Velkou. Dříve platilo, že pylová alergie je hlavně na vesnicích, kde nejvíc kvetou stromy a trávy. Dnes je naopak situace horší ve městech. Pylové zrno, které létá například kolem dálnice mezi Prahou a Brnem, je deformované a má podstatně větší alergenní potenciál než čisté pylové zrno z vesnice. Zahraniční studie prokázaly, že pyl pocházející z okolí velkých silnic je podstatně více alergenní. Znečištění půdy má přitom vliv i na rozmnožování rostlin – vyšší obsah oxidu uhličitého podporuje celkovou produkci pylu. Navíc celkové znečištění ovzduší poškozuje sliznice dýchacích cest a tím usnadňuje průchod alergenů.

Kolik lidí aktuálně trpí alergiemi?

Celkový počet alergiků dosahuje až 32 procent populace, pylovou alergií přitom trpí zhruba 18 procent. U téměř poloviny lidí, kteří jsou alergičtí na pyl, se onemocnění vyvine v astma. Závažná je alergie roztočová, která je „zahřívací“fází pro pylovou alergii a je rizikem pro chronické formy alergie. Co se týče statistik, Češi se nijak nevymykají evropskému průměru.

V poslední době se v alergologii objevují nové možnosti léčby – vakcíny proti alergiím. Pacient alergický například na pyly břízy bere v malých dávkách pyl břízy, na který si jeho tělo začne zvykat. Jaká je účinnost této léčby?

Dlouhodobé studie dokládají, že tato léčba má velmi dobré výsledky. Jedinou cestou, jak zabránit spuštění alergické reakce, je buď vyhnout se kontaktu, nebo upravit poruchu imunity. A takovou cestou je právě alergenová imunoterapie, lidově řečeno vakcíny proti alergii. Oproti tomu klasické léky proti alergii, takzvaná antihistaminika, pouze potlačí příznaky. Nezasáhnou ale podstatu problému, tedy imunitní systém člověka.

Pro všechny pacienty se však tyto vakcíny nehodí. Co mají dělat lidé, kteří mají kombinované alergie na různé pyly nebo už mají onemocnění v pokročilém stadiu?

Je pravda, že každý pacient reaguje jinak. Obecně ale v této léčbě zaznamenáváme velký posun. Zatímco dříve byly alergenové vakcíny dostupné převážně jen v injekcích, dnes se běžně podávají v kapkové formě a poslední dobou jsou k dispozici i tablety.

Teď na jaře je už ale na vakcíny proti pylovým alergiím pozdě...

Ano. U pylové alergie se podávají před začátkem sezony, většinou na podzim a v zimě. U alergií na roztoče, zvířecí alergeny a hmyzí alergeny berou léčbu pacienti celoročně.

Vakcíny proti alergiím doporučují lékaři především u dětí. Rodiče i zde řeší, zda je vhodné dítě zatěžovat dalšími „očkovacími látkami“. Jaká jsou rizika těchto vakcín u dětí?

U dětí je tato léčba vhodná až po pátém roce věku. Obecně je bezpečná, ale může mít samozřejmě vedlejší účinky. Riziko je vyšší u pacientů s vážnějšími typy alergií a obtíže působí také u pacientů, kteří jsou alergičtí na více alergenů najednou.

V čem se podle vás změnila současná alergologie od té, kterou jste znal vy, když jste začínal?

Alergie je jako detektivka. U alergií musí lékař mnohem víc naslouchat svým pacientům a to je přesně to, na co se při současném technickém vývoji medicíny někdy trochu zapomíná.

Předpoklady k alergii má až šest lidí z deseti.