Za vyhnání kulaků asi padne trest
Vysídlování sedláků v 50. letech je u soudu. Čtyřiadevadesátiletému muži hrozí až deset let
Obvodní soud pro Prahu 2 začal v úterý řešit případ penzisty Jaroslava Mikoláška, který podle obžaloby v 50. letech umožnil vysídlení dvou rodin sedláků. Šebkovi a Černých přišli tehdy nedaleko Prahy o svá hospodářství a museli se vystěhovat na předem stanovené místo v jiném kraji.
Mikolášek k soudu nepřišel, soudce Jiří Horký na něho marně čekal více než čtvrt hodiny, než ho advokátka Šárka Podlenová omluvila kvůli zdravotnímu stavu. Mikoláškovi je 94 let.
Obžaloba ho viní ze zneužití pravomoci ve spolupachatelství. Svým hlasováním v komisi umožnil vysídlení kulaků, jak komunistický režim nazýval soukromé zemědělce. Rodiny Čeňka Černého z Šeberova a Josefa Šebka z Cholupic musely opustit svá bydliště. Oba navíc dostali více než roční tresty za údajné sabotáže, stotisícové pokuty a doživotní zákaz pobytu v okresu Praha-východ. Jedna z rodin se musela odstěhovat do tehdejšího jednotného zemědělského družstva v Hluboké nad Vltavou.
Mikolášek byl tajemníkem pro zemědělství a soud bude muset zkoumat jeho roli v komisi. On sám ve svém prohlášení soudu uvedl, že do komise jít musel. „Řekli mi, že nemám ničemu odporovat a hlasovat stejně jako předseda,“uvedl. Byl prý řadovým členem komunistické strany, pracoval jako instalatér, řidič či údržbář, právní vzdělání neměl. Kromě krátkého prohlášení se k ničemu nevyjádřil ani nevypovídal.
Jeho role vyplývá ze zápisu komise z roku 1953, která rozhodla o vysídlení rodin. V zápisu je Mikoláškův podpis. „Tento doklad je jeden z nejdůležitějších vůbec, protože dokládá to rozhodnutí. Chybějí-li další, vůbec to nevadí,“uvedl Lukáš Blažek z Katedry právních dějin Univerzity Karlovy v Praze, který byl přizvaný jako znalec.
Soud v úterý jednání odročil. Advokátka uvedla, že v případě zlepšení zdravotního stavu klienta by navrhla, aby ho soud vyslechl osobně.
Případů nuceného vysídlení v 50. letech byly stovky. Umožňovala to tehdejší nezákonná směrnice tří ministrů, která uváděla, jaké kroky podniknout proti lidem, které režim nazýval kulaky či vesnickými boháči. Jak uvedl Blažek, ne vždy vysídlení předcházel soud s hlavou rodiny.