Svobodná koruna
Česká měna puštěná ze řetězu začala posilovat
PRAHA Levnější zahraniční nákupy, dovolené, lacinější zboží z dovozu... A konec jistoty pro exportéry. Česká koruna je puštěna ze řetězu a může začít posilovat. Dlouho očekávané ukončení kurzových intervencí České národní banky včera oznámili centrální bankéři na mimořádném zasedání Bankovní rady.
Koruna včera postupně posílila až k 26,55 koruny za euro. Do té doby – přesně tři roky a pět měsíců – byl kurz koruny uměle udržován slabý. Jedno euro se nedalo pořídit levněji než za 27 korun. „Kurzový závazek rozhodně splnil svou úlohu a očekávání... Máme o 10 procent vyšší HDP než v roce 2013 a minimálně dva tři procentní body z toho bylo zásluhou kurzového závazku,“zhodnotil intervence guvernér ČNB Jiří Rusnok.
K oslabení koruny se ČNB uchýlila v listopadu 2013. Hrozila deflace, tedy pokles cen, což podle makroekonomů hrozilo podlomit začínající ekonomický růst. Oslabení kurzu přineslo zdražení dovozu a lepší podmínky pro vývozce. Mělo přimět Čechy více utrácet.
Intervence nicméně kritizovali někteří ekonomové – prezident Miloš Zeman varoval před zdražením dovozu a zlenivěním exportérů, exprezident Václav Klaus zase nevěřil na hrozbu deflace.
Teď je koruna opět volná. Analytici očekávají, že kurz se bude zmítat nahoru i dolů – kvůli spekulantům. Postupně bude posilovat – euro by se ještě letos mělo dát koupit za méně než 26 korun.
„Může se to projevit v příštím roce v poklesu cen zájezdů o 5 až 7 procent,“předpovídá šéf Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Naopak exportérům končí jistota stabilního kurzu a jejich výrobky by už nemusely jít tolik na odbyt. „Kurz nekolísal. Budeme se teď zajišťovat jako před intervencemi,“říká Jiří Grund, šéf Asociace exportérů.
Na to, co intervence přinesly a co vzaly, se názory různí. Že by ekonomice vyloženě ublížily, ale netvrdí nikdo. Exportérům, kterým intervence měly pomoci zvýšit odbyt jejich výrobků v zahraničí (zlevnily), jednoznačně pomohly. Podle propočtu Asociace exportérů za období od listopadu 2013 do ledna 2017 přinesly firmám přímo 687 miliard korun a nepřímo 590 miliard.
Vyšší poptávka po českém vývozu znamenala také vyšší poptávku exportních firem po pracovní síle, a tedy vyšší zaměstnanost a růst mezd.
Ukončení intervencí se vývozci nebojí, navíc ho ČNB avizovala dopředu. Naposledy mluvila o druhém čtvrtletí letošního roku, což splnila. „Hlavní exportéři to nepocítí, zajistili se proti měnovému výkyvu na rok a někdy i dva dopředu,“říká Jiří Grund, šéf Asociace exportérů a výrobce koupelnových předložek.
Podle něj na to jsou zvyklí. Poradili si s nejsilnějším kurzem zhruba 23 korun za euro i s nejslabším téměř 30 korun za euro. Exportéři se nyní budou muset poprat s konkurencí levnějšího dovozu. Ukáže se, jestli se na to během posledních tří let připravili.
Analytici odhadují, že ČNB investovala do umělého oslabování koruny okolo dvou bilionů korun. Intervence byly příležitostí pro spekulanty. Ti nakupovali koruny, aby si za ně koupili české státní dluhopisy.
Jak spekulace funguje? Zahraniční investoři za svá eura a dolary nakupovali nově vydané české koruny a za ně nakupovali ve velkém české dluhopisy – půjčovali českému státu. Byli dokonce ochotni platit za to, že půjčují, namísto aby český stát platil úroky jim. Celé to dělali s očekáváním, že po ukončení intervencí koruna posílí a oni si za ni koupí výrazně víc cizí měny, než předtím investovali, a vydělají. Nevídaný balík peněz
Podle Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny, ČNB uvedla na trh díky poptávce ze strany spekulantů neuvěřitelných 2,5 bilionu korun. „Z toho byla poptávka z reálné ekonomiky zhruba 500 miliard,“říká. Jinými slovy, tolik nově emitovaných peněz bude k obsluze české ekonomiky potřeba celkem za šest let.
Potíž se spekulanty po ukončení intervencí je ta, že jejich snaha zbavit se hromadně nakoupených korun může značně zahýbat kurzem. Bude záležet na tom, jak rychle budou chtít tuto operaci provést. Může to korunu dokonce dočasně oslabit a spekulanti tak mohou prodělat.
„To, jak investoři naloží se spekulativními penězi, může určovat kurzový vývoj v příštích dnech, ale i v dalších měsících,“říká Marek Dřímal, analytik Komerční banky. Podle něj může kurz létat o jednotky korun nahoru i dolů, klidně mezi 25 a 28 korunami za euro.
Ukončení intervencí by kvůli tomu měla negativně pocítit státní pokladna a ministerstvo financí. Skončila éra superlevného (dokonce výdělečného) krátkodobého půjčování, o české státní dluhopisy už se nebudou investoři prát.
Státu tak hrozí, že bude muset zvednout úroky dluhopisů, aby výpadek zájmu ze strany spekulantů nahradil například tuzemskými bankami, které mu budou ochotny půjčit. ČNB je podle guvernéra připravena při velkých výkyvech koruny zasáhnout, aby nebylo přistání po intervencích příliš tvrdé. Prvních pár týdnů ale nechá působit trh. „Podle našich výpočtů bude ČNB v prvních měsících bránit koruně v opuštění pásma 25,5 až 28,5 koruny za euro,“říká Navrátil.
Na posílení koruny papírově prodělá ČNB, která při jejich uvádění na trh nakupovala zahraniční měny – eura a dolary.
„Pokud by koruna v budoucnu hodně posílila, dostane se centrální banka do ztráty přes 200 miliard korun a více,“říká ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.
Jestli to bylo brzo, nebo pozdě, budeme vědět až napřesrok.
S tím se však v případě ČNB, která funguje podle jiných pravidel než komerční banky, počítá a ekonomice by to nemělo ublížit. „Tyto peníze nebyly utraceny ani spotřebovány. Máme za ně pořízené nejkvalitnější cenné papíry zemí, jejichž měny držíme, a vynášejí nám zisk a budou dále sloužit ČNB a devizovým rezervám této země,“vysvětloval včera guvernér Jiří Rusnok. „Později než ideálně“
Cílem intervencí bylo nastartovat zdravou míru inflace, a tím i ekonomický vývoj. Obvykle banka inflaci povzbuzuje tím, že snižuje úrokové sazby, ale tady už nebylo kam – úroková sazba ČNB je na nule a jít až do záporných hodnot představovalo komplikace. Proto ČNB sáhla poprvé v historii k ovlivňování kurzu.
Cílené inflace dvě procenta by mělo Česko dosáhnout nejpozději za rok a půl po ukončení intervencí. „Jestli to (ukončení intervencí) bylo brzo, nebo pozdě, budeme s větší jistotou vědět až napřesrok. Většinou lze říci, že změny měnové politiky přicházejí trochu později než ideálně,“říká bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, za jehož éry se intervence odstartovaly.