Proč se Čína zdráhá umravnit jaderného Kima
Sto dvacet šest místností, hodně věcí v nich je pozlacených, na zdech jsou španělské kachlíčky starší než Kryštof Kolumbus a jen o něco mladší než Jan Žižka, protože jsou z první půle 15. století.
Palmy, atmosféra Karibiku a totální přepych navržený vídeňským architektem, který pracoval i pro císaře pána Františka Josefa a navrhl palác egyptského panovníka v Káhiře.
Bílý mramor, který tu je, byl oloupán ze španělského hradu na Kubě. Tři lodě přivezly jiný kámen až z Itálie.
To všechno, Egypt, staré dobré vídeňské časy i Středomoří, se zde protřepalo a zamíchalo v palác jako z Disneylandu. Je v něm trochu z pohádky, maurského stylu i westernu.
Je záhadou, proč sem, do Trumpovy usedlosti na Floridě, prý čínský prezident Si Ťin-pching nechtěl přijet a radši si přál Bílý dům. Ale Hrozba z jaderné Severní Koreje je jedním z hlavních bodů summitu dvou nejmocnějších mužů světa. Jak se s ní popasují? MAR-A-LAGO K talíři s horkou severokorejskou jadernou polévkou právě zasedli prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching.
Není jim co závidět – budou ji muset ochutnat, ať chtějí, nebo ne.
Vedle další veledůležité agendy, jako je vzájemný obchod a boj proti islámskému terorismu, je právě dlouhodobě hnisající krize kolem jaderných zbraní Severní Koreje hlavním bodem probíhajícího summitu lídrů dvou nejsilnějších států planety.
A riskantní degustaci bedlivě sleduje celý svět.
Trump, jemuž se zatím ve funkci nedaří tak, jak by si přál, by rád zazářil. Žádnému z jeho předchůdců v Bílém domě se čím dál palčivější problém s jadernými Kimy vyřešit nepodařilo. Zkoušeli všechno možné, různé kombinace cukru a biče, ale Kimové se jen smáli a dál si vedli svou. Nyní je podle expertů severokorejská jaderná a raketová technologie dostatečně pokročilá na to, aby představovala věrohodnou hrozbu i pro Spojené státy. Tak co teď? Pokud by se hodnotila rétorika, Donald Trump by vyhrál na celé čáře. Je vůči Pchjongjangu neskonale tvrdší, než býval třeba jeho předchůdce Barack Obama. Naznačuje, že on by byl pro vojenskou akci.
Svým nenapodobitelným stylem počátkem týdne Trump pro list Financial Times prohlásil: „Jestliže problém Severní Koreje nevyřeší Čína, vyřešíme ho my. Čína má na Severní Koreu velký vliv. A buďto nám s ní pomůže, anebo ne. Jestliže nám pomůže, bude to k jejímu dobru, a pokud nám nepomůže, bude to na úkor všech.“
Donald Trump je zkrátka přesvědčen, že Čína by měla udělat mnohem víc, aby zkrotila, nebo přinejmenším udržela na uzdě svého nevyzpytatelného spojence.
Jak však konstatoval analytik z amerického Cato Institute Ted Carpenter v časopise Newsweek, Trumpova administrativa se snaží přinutit Čínu k rázné akci proti Severní Koreji jen holemi. Mrkev nechává v krabici. Změnu čínského přístupu má podle Trumpových poradců vyvolat pouhý strach, že Američané zahájí nálety proti Pchjongjangu přímo za čínskými humny.
„Podobně jako u jeho předchůdců, i Trumpův zahraničně politický tým přeceňuje čínský vliv na Severní Koreu a zapomíná na důvody, proč Peking nechce uplatnit maximální tlak na Kim Čong-unův režim,“soudí Carpenter.
Čína nepochybně má na Kima silnější páky než kdokoliv jiný. Stále však jsou omezené. Je to vidět i z toho, že Kim Čong-un si nic nedělá z opakovaných žádostí Číny, aby ukončil jaderné a raketové testy.
Je pravda, že Čína by zastavením své pomoci a důsledným embargem asi mohla severokorejský režim dostat do kolen. Má však několik dobrých důvodů pro to, aby to nedělala. V prvé řadě je tu obava, že intenzivní tlak může Severní Koreu vyprovokovat k vojenské akci a k rozpoutání války. To si nepřeje nikdo. Peking má strach i z masivní mnohamilionové uprchlické vlny na jeho území a v neposlední řadě se hrozí i toho, že po případném zhroucení nynějšího režimu by nová Severní Korea mohla usilovat o spojenectví se Spojenými státy (nebo se spojit s Jižní Koreou, což je totéž). To by Peking chápal jako svoji geostrategickou prohru.
Jinými slovy – proč by Čína dělala tvrdou politiku vůči Severní Koreji, když by smetanu slízl Washington a jí by z toho plynuly jen strategické nevýhody? Zahraniční politika je jen zřídkakdy charitativní podnik.
Jak vidno, Donald Trump a Si Ťin-pching se v letovisku Mar-a-Lago pořádně zapotí a nebude to zdaleka jen díky tamnímu palčivému slunci.