Slováci zrušili amnestie i milost

Únosci syna prezidenta Michala Kováče i sám Michal Kováč mladší mohou skončit před soudem

BRATISLAVA Ne vrah, zavražděný je vinen. I parafrází na slavnou povídku spisovatele Franze Werfela může skončit zrušení Mečiarových amnestií slovenským parlamentem.

Vládní koalice Roberta Fica totiž prosadila, aby společně s amnestiemi premiéra a tehdy zastupující hlavy státu Vladimíra Mečiara z roku 1998 byla zrušena i milost prezidenta Michala Kováče z roku 1997. Tou zastavil trestní stíhání svého syna Michala Kováče mladšího v hospodářské kauze Technopol, při níž mělo zmizet 2,3 milionu dolarů (asi 50 milionů korun).

Může se tak stát, že před soudem stanou jak Mečiarem amnestovaní únosci Kováčova syna, tak sám do Rakouska unesený Michal Kováč mladší.

Oba případy i obě omilostnění spolu úzce souvisí. Podle výsledků dosavadního vyšetřování slovenské tajné služby nebyl Kováč mladší v roce 1995 unesen do Rakouska jen tak pro nic za nic. Německo na něj totiž vydalo v roce 1994 mezinárodní zatykač v kauze Technopol související se zaplaceným, ale nedodaným textilem.

Kováčův únos, respektive „zavlečení“do Rakouska, měl umožnit vydání Kováče mladšího do rukou německé policie a jeho postavení před soud v Mnichově. To následně mělo prezidenta Kováče, který byl v té době hlavním protivníkem premiéra Vladimíra Mečiara, donutit rezignovat.

Rakušané Kováče mladšího drželi půl roku ve vyšetřovací vazbě. Ale později, právě i kvůli evidentnímu únosu do Rakouska, ho nevydali do Německa, ale propustili. Kováčovi mladšímu pak jeho otec udělil na konci roku 1997 milost, kterou zastavil jeho stíhání v kauze Technopol na území Slovenska. Spolu s ním omilostnil i šest dalších aktérů kauzy.

Michalu Kováčovi mladšímu měl tento krok podle slov prezidenta umožnit, aby vypovídal před německými vyšetřovateli.

Ani prezidentská milost však nezabránila tomu, že byl Michal Kováč mladší po snaze vypovídat v Mnichově před soudem umístěn na několik měsíců do německé vyšetřovací vazby. Z ní byl nakonec propuštěn na několikamilionovou kauci a hned se vrátil na Slovensko. Fakta Mečiarovy amnestie

Německý soud pak nevynesl osvobozující rozsudek, ale pouze konstatoval, že díky prezidentské milosti od otce „soud dospěl k názoru, že se nedá čekat Kováčovo odsouzení“. Proto proces vůči Kováčovi mladšímu v roce 2000 uzavřel.

Zrušení amnestií i milosti včera vstoupilo v platnost. Podle slovenské ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské důvod pro zrušení Kováčovy milosti spočívá v tom, že se týkala jeho vlastního syna. Podle jejího názoru jsou však i tak amnestie Vladimíra Mečiara daleko závažnějším přešlapem proti demokracii.

„Vidím tu velký rozdíl. V jednom případě (Mečiarově) šlo o zneužití státní moci, v druhém (Kováčově) bylo cílem umožnit vyšetření. Takže ten rozdíl je zásadní,“uvedla Žitňanská.

Zatímco milost pro Kováče mladšího byla nyní zrušena, milosti pro dalších šest spoluobviněných v kauze Technopol, které prezident Kováč udělil ve stejné době, zůstaly nedotčeny. Včetně pardonu pro oligarchu Mariána Kočnera.

To na Slovensku budí poměrně velké emoce. „Se zrušením milosti v kauze Technopol jen vůči jedné osobě mám problém,“říká bývalá premiérka Iveta Radičová. I proto považuje způsob, jak byly amnestie a milost zrušeny, za nespravedlivý a rizikový.

Vládní poslanci, kteří toto selektivní zrušení milostí prezidenta Michala Kováče prosadili, argumentovali tím, že hlavní je po dvaceti letech dostat k soudu únos Kováče mladšího. A ne dostat před soud dávnou hospodářskou kauzu Technopol. „Teď řešíme únos,“bránil postoj kabinetu šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár. Proč tedy ale musela být zrušena milost pro Kováče mladšího, to ani Bugár vysvětlit nedokázal.