Stát získá OKD, aby je zavřel
Stát se dohodl s důlní firmou na převzetí dolů. Americký zájemce o doly hrozí arbitráží.
Č ernouhelné doly OKD definitivně získá stát. Zástupci společnosti se včera dohodli se státní firmou Prisko, podléhající ministerstvu financí, na převodu akcií nově vzniklé společnosti OKD Nástupnická. Tím odstartoval proces, který by se měl završit letos v září, kdy Prisko získá kontrolu na takzvanou Novou OKD.
Podle plánu vlády by pod firmu měly přejít doly a veškerý provozní majetek firmy. Ve „Staré OKD“tak zůstanou pouze pohledávky za bývalými vlastníky, tedy především za společností NWR a jejími zakladateli v čele s finančníky Zdeňkem Bakalou a Peterem Kadasem.
Prisko za doly zaplatí celkem 79,6 milionu korun, které však ani zdaleka nepokryjí veškeré nároky věřitelů. Podle vládní zprávy o řešení otázky OKD peníze vystačí pouze na vypořádání jediného zajištěného věřitele, prodejce stavebních strojů Zeppelin CZ. Ten požaduje celkem 44,6 milionu korun. Zbylých 35 milionů bude muset vystačit na všechny ostatní věřitele, jichž se přihlásilo přes 550 (i když zdaleka ne všechny nároky insolvenční správce Lee Louda uznal).
Zřejmě se tak podaří pokrýt pouze 1,2 procenta z uznaných pohledávek. Pokud by se započetly pohledávky ve výši 17 miliard, které Louda odmítl, bylo by to dokonce jen 0,17 procenta.
Záhadný zájemce z USA
Vyvstávají ovšem pochybnosti, zda byla státní nabídka pro věřitele skutečně nejvýhodnější. Ty vyvolává především informace týdeníku Euro o zájmu americké společnosti Alcentra ze skupiny BNY Mellon, jež měla za OKD nabídnout údajně 540 milionů korun.
Mluvčí BNY Mellon Christian Zarro odmítl pro MF DNES nabídku potvrdit. Právní zástupce OKD Petr Kuhn však včera řekl, že nabídka Alcentry skutečně přesahovala půl miliardy korun. Společnost si podle něj nicméně kladla podmínky, které finanční výhodnost zcela vynulovaly.
„Skutečná výše nabídky s přihlédnutím k jejím podmínkám byla nula,“řekl Kuhn.
Vše nasvědčuje tomu, že Alcentra je spojena s posledními akcionáři důlní skupiny OKD a NWR, tedy se skupinou Ad Hoc Group.
Ad Hoc Group zastřešuje držitele dluhopisů NWR, jimž doly zůstaly dlužit až 17 miliard korun. Podstatnou část této pohledávky v insolvenčním řízení jménem Ad Hoc Group uplatňoval finanční dům Citibank. Správce Louda však nárok neuznal. Podle Kuhna Alcentra přiznala, že ovládá většinu hlasovacích práv Citibank.
Je tak možné, že Alcentra spojovala svou nabídku převzít OKD za půl miliardy korun s požadavkem na vrácení pohledávky z dluhopisů do hry. A to by byla pro OKD i správce Loudu těžko přijatelná podmínka. Jde ovšem jen o spekulaci. Alcentra rozhodně v dopise premiérovi Bohuslavu Sobotkovi pohrozila mezinárodní arbitráží vůči Česku, pokud doly získá Prisko.
„S klidným srdcem mohu prohlásit, že nabídka Priska je jediná, která byla dlužníkovi učiněna a která umožňuje sestavit reorganizační plán a nabízí věřitelům nenulové uspokojení pohledávek,“uzavřel Kuhn.
Poslední důl skončí v roce 2023
Pod Priskem by měl odstartovat útlum těžby černého uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Prisko by mělo mít k ruce i další státní podnik, Diamo, který se zabývá zahlazováním následků hornické činnosti po těžbě. Spoluúčast Diama je výsledkem kompromisu mezi ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) a ministerstvem průmyslu ovládaným ČSSD.
Podle plánu by se po Dolu Paskov, kde minulý týden těžba skončila, měly v příštím roce zavřít doly Darkov a Lazy. Doly ČSA a ČSM ukončí těžbu v roce 2023.
Tím se definitivně uzavře historie těžby uhlí v Moravskoslezském kraji.
„Skutečný termín ukončení těžby na jednotlivých dolech bude závislý na tržních cenách černého uhlí a nákladech na těžbu,“uvádí vládní zpráva. V případě pozitivního vývoje na trhu s uhlím by tak mohly doly fungovat o něco déle.
Prisko odhaduje, že náklady na utlumení těžby se vyšplhají na pět miliard korun. Zhruba polovina půjde na sociální opatření, zbytek na technickou likvidaci dolů a rekultivaci po těžbě. Veškeré náklady by měly pokrýt výnosy z prodeje uhlí, které se do roku 2023 podaří vytěžit.