Vymírající městskou část zachraňují nově příchozí

PRAHA Čtvrtá městská část má v hlavním městě vůbec nejstarší obyvatelstvo. Do nejlidnatější Prahy 4 se však mnoho lidí stěhuje a přirozený úbytek obyvatel dorovnává, říká ředitel Sociologického ústavu AV ČR Tomáš Kostelecký. Některé části mají velmi dlouhou historii. Zmínky o osídlení Braníku nebo Nuslí pocházejí z jedenáctého století. Po celá staletí ovšem šlo převážně o venkovské osídlení. Ještě v roce 1869, kdy v tehdejším Rakousku-Uhersku uspořádali první moderní sčítání lidu, bydlelo ve všech částech dnešní Prahy 4 jen asi 9 tisíc obyvatel.

S postupující industrializací se počet obyvatel zvyšoval. V Praze 4 se to týkalo především Nuslí a Pankráce. Skutečně rychlý rozvoj však nastal za první republiky. Mezi sčítáními v letech 1921 a 1930 se počet obyvatel zvýšil z 56 tisíc na 95 tisíc. To už rychle rostly nejen Nusle a Pankrác, ale i Michle, Krč nebo Braník.

Při sčítání lidu v roce 1970 dosáhla Praha 4 zatím nejvyššího počtu obyvatel, 168 tisíc. Od té doby se ten počet začal snižovat. Populační pokles se víceméně zastavil kolem roku 2000, odkdy se počet obyvatel pohybuje kolem 130 tisíc.

Ze všech městských částí má Praha 4 nejstarší obyvatelstvo. Skoro 24 procent je starších 65 let. Celopražský průměr je přitom něco přes 18 procent. Každoročně tam proto více lidí umírá, než se rodí. Nově příchozí to však kompenzují, nejen Češi, ale i cizinci. (kh) Pozdní apríl proběhl v Praze 7, kde se včera ujali vlády na radnici členové studentského zastupitelstva Prahy 7. Akce se koná již druhým rokem. „Radní“oznámili snahu připojit k Praze 7 území Karlína a vytvořit písečné pláže podél holešovického břehu od Čechova mostuaž po Troju. Současní radní a starosta se vydali pracovat jako vrátní nebo dlaždiči. (ČTK)