Stavbu kláštera Zbraslav potvrdilo Boží znamení

Aula Regia

PRAHA Ku cti Boha a Panny Marie před 725 lety založil na Zbraslavi Václav II. konvent a uvedl do něj šedé mnichy, cisterciáky.

Na počátku velkolepého založení kláštera Aula Regia (Královský sál) stál zbožný úmysl krále, tísněného strachem. „Modlil se ve skrytu své ložnice, zachvácen úzkostí ze smrtonosné pasti, kterou pro něj chystal Záviš z Falkenštejna,“popsal pohnutky Václava II. Ota Durynský, cisterciácký opat a jeden z tvůrců Zbraslavské kroniky. „To se mohlo odehrát někdy v závěru roku 1288, než došlo k Závišovu zatčení,“vysvětluje historik Libor Jan.

Zbožný Přemyslovec cisterciákům nabídl tři lokality: někdejší klášter Ostrov u soutoku Vltavy a Sázavy, svůj lovecký dvorec na Zbraslavi a Radotín. Volbu Zbraslavi podpořilo i znamení shůry. Když svůj úmysl cisterciáci šli sdělit králi, vladař dlel v katedrálním Chrámu sv. Víta. V okamžiku, kdy mniši vstoupili, zpěvák z kůru zapěl „Confirma hoc Deus“(Potvrď to, Bože).

Prvních 13 šedých mnichů dorazilo na Zbraslav v dubnu 1292 ze Sedlce. Už osm dní po příchodu se v kláštěře konal první pohřeb. Zesnul nejstarší řeholník Jan, jehož mravy podle kronikáře měly být vzorem mladším bratřím.

Misi zahájili cisterciáci v provizoriu. „V prostorách bývalého královského dvorce byl upraven dormitář (ložnice), refektář (jídelna), cella hospitum (příbytek pro hosty) a cella portarii (lóže fortnýře – vrátného), jak to vyžadovala cisterciácká řehole,“uvádí historik Emanuel Poche. Opat získal zvláštní obydlí.

Pro klášter vyčlenil král velkorysé věno: roční důchod 400 hřiven stříbra, 24 popluží (popluží je plocha, kterou lze obdělat jedním pluhem) a další majetek, jako Slapy, Lahovice, Řevnice a vsi okolo Zbraslavi. Klášterní chrám Panny Marie ve stylu francouzské gotiky patřil k nejvelkolepějším stavbám svého druhu. Sto metry délky se tehdy stal největší chrámovou stavbou střední Evropy. V roce 1305 se změnil v pohřebiště zakladatele Václava II. a posléze i jeho dcery Elišky. (boh)