Klasický benzin od pump nezmizí, slibuje šéf Čepra

Benzin E10 se povinně prodávat nebude, říká šéf podniku Čepro

Statisíce majitelů starších benzinových aut se nemusí bát, že nebudou mít co tankovat. Klasický benzin ze stojanů čerpacích stanic nezmizí, palivo s vysokým podílem biosložky ho jen tak nevytlačí.

„Norma umožňuje benzin E10 na českém trhu prodávat, povinně ale na pumpách nebude. EuroOil ho nenabízí a s výhledem na příští dva roky se ho nechystáme zavést,“říká v rozhovoru pro MF DNES Jan Duspěva, ředitel státního podniku Čepro, který provozuje síť čerpacích stanic EuroOil.

Řidiče loni vylekala zpráva, že od roku 2019 bude na stojanech tuzemských pump k dispozici už jen benzin s desetiprocentní biosložkou označovaný jako E10. Takové palivo ale podle testů německého autosdružení ADAC poškozuje motory aut s nižší emisní normou než Euro 4. Tedy přibližně auta vyrobená dříve než v roce 2005.

Podle šéfa státní firmy úplné nahrazení dnešního benzinu palivem s desetiprocentní příměsí není ani pro pumpaře nejlepším a nejlevnějším řešením, jak dosáhnout určených emisních úspor. Kvůli obsahu biosložky je totiž E10 dražší než dnes běžně užívané palivo. „V případě potřeby snížit emise je pro nás mnohem jednodušší začít prodávat čistou bionaftu než zavádět E10,“říká Duspěva.

Obava majitelů starších aut, že kvůli povinnosti snižovat emise skleníkových plynů zmizí z trhu během dvou let klasický benzin (E5) a k dostání bude jen ten s vysokým podílem biosložky (E10), je lichá, říká Jan Duspěva, ředitel státního podniku Čepro distribuujícího pohonné hmoty.

Firma loni utržila za přepravu, skladování a prodej ropných produktů a z provozování své sítě 194 čerpacích stanic EuroOil 46,6 miliardy korun a vydělala 1,09 miliardy. Norma umožňuje benzin E10 na českém trhu prodávat, povinně ale na pumpách nebude. EuroOil ho nenabízí a s výhledem na příští dva roky se ho nechystáme zavést. Kvůli většímu obsahu biolihu jde o dražší variantu, než je běžné palivo. V případě potřeby snížit emise je pro nás mnohem jednodušší začít prodávat čistou bionaftu než zavádět E10. Do budoucna se budeme rozhodovat podle toho, co pro nás bude ekonomicky výhodnější. Například v Německu je to relativně rozšířené palivo. Hlavní problém je, aby kvalita benzinu umožňovala přimíchávání deseti procent biolihu, což vyžaduje delší období. Pak jsou zde technické problémy se změnou produktu a přeznačením na stanicích. Záleží také, v jakém období by rafinerie takový benzin nasadila – jestli v zimním období, kdy se vyžaduje zimní kvalita, nebo v letním období. Kdyby se distributorům nedařilo emise snížit jinými cestami, je prodej Chceme alternativní paliva vysokoobjemových biopaliv poslední řešení. Museli by ale jejich cenu dotovat. Jsme na takovou variantu připraveni. Testujeme různé druhy alternativních paliv na našich technologiích a testujeme přimíchávání do našich pohonných hmot. To děláme i s biopalivy první generace (z řepky, kukuřice, obilí apod. – pozn. red.), u nichž také dochází k dramatickému nárůstu úspory emisí CO2. Od různých výrobců mají různá složení, obsahují různá aditiva, je třeba prověřit, že při přimíchání nedojde k ohrožení kvality motorových paliv pro spotřebitele. Nabídek je zatím velmi málo. V poměru k biopalivům první generace jich nakupujeme jednotky procent, nejčastěji je vozíme z Německa. Je problém získat je v dostatečném množství za konkurenceschopnou cenu v porovnání s ostatními způsoby snížení emisí. Většina evropských států se snižováním emisí čeká, až se přiblíží rok 2020, kdy všichni musí dosáhnout úspory minus šest procent. Tato strategie je důvodem malého odbytu, proto mnoho výrobců na Západě nebo v USA zatím nemá snahu do výroby investovat. Jde o vysoké desítky procent. Při každém nákupu porovnáváme jednotkovou cenu s úsporou CO2 a podle toho se rozhodujeme o nákupu. Momentálně se tu nevyrábí takové, které by splňovalo českou normu. Problém je, že tuhnou už při vyšších teplotách a mají například jiný obsah síry, než připouští norma. Všichni potenciální výrobci, kteří u nás jsou – skupina Agrofert, Oleo Chemical v Liberci (dnes Temperatior, pozn. red.), jednotka v Ústí nad Labem (dnes Safichem Group). Pokud vím, probíhají technologické činnosti směřující k zahájení výroby. Hlavními důvody, proč se tu ještě tento typ biopaliv nevyrábí, jsou stav technologií, nedostatek vhodných surovin, odpadů a vysoká cena výsledného produktu.

Bude záležet na tom, co se stane s cenou alternativních paliv při jejich masivním rozšíření, které očekáváme. Už dnes ze zákona musíte na čerpacích stanicích dostat informace o obsahu biosložky v prodávaném palivu. Pouze se přidá grafický znak na čerpací pistoli a na hrdlo nádrže vozidla, do nichž se vypíše hodnota obsahu biosložky. Například E5, E10 v kolečku, B7, B100 ve čtverečku, CNG (stlačený zemní plyn, pozn.red.) a LNG v kosočtverci. Jde o zavedení jednotného označení v EU tak, aby se zákazník lépe orientoval. Určitě se rozšíří nabídka alternativních energií. To bude formovat podobu čerpacích stanic. Pokud se půjde cestou e-mobility, budou se čerpací stanice zvětšovat, aby tam bylo více míst na připojení k nabíječkám elektrického proudu. Čepro počítá s rozšiřováním počtu čerpacích stanic v řádu kusů ročně. Letos to bude asi o tři.