Hokejové finále patriotů
Jeho dopravní prostředek u haly Komety, kde povětšinou parkují nablýskaná fára, se vymyká. Když se oteplí, nasadí Jan Hruška helmu a na trénink vyrazí na skútru. „Je to peckovní věc. Všude se s ním dostanu, všude zaparkuju, žádná zácpa mě nezastaví,“libuje si hokejový útočník.
I taková maličkost ukazuje, odkud 31letý Hruška pochází. „Kluci, co nejsou odsud, mají byty, které jsou poblíž, a do haly chodí pěšky. A ti další, kteří žijí třeba v Třebíči, by těžko dojížděli na skútru,“podotýká brněnský rodák. V play-off je jediným patriotem, který pravidelně navléká dres Komety.
I proto jeho mimohokejové chvíle vypadají poslední týdny trochu stereotypně. „Když kohokoliv potkám nebo sedíme na kafi, všichni se chtějí dozvědět nějakou zajímavost,“popisuje Hruška. Co nového v kabině? Jak se chová tenhle? Co říkal v šatně tamten? Chrlí kamarádi dotazy na usměvavého chlapíka. „Na to se už skoro nedá odpovídat. Ale vůbec se tomu nedivím. Brno tím žije.“
Kometa hraje o titul potřetí za šest let. Hruška zažil v roce 2014 finále proti Zlínu, o rok později bral bronz. Teď ho čeká Liberec. Že bude součástí nejúspěšnější éry Komety v novodobé historii, by ho před pár lety nenapadlo. Jako teenager putoval do liberecké juniorky, postupně si bývalý forvard Hradce Králové či slovenské Skalice připsal start i v Jablonci, Vsetíně, Velké Bíteši či Technice Brno. Jako hokejový cestovatel, který se do Komety vrátil před pěti lety, si však nepřipadá. „Docela by mě zajímalo, kdo tvoří moje medailonky. Třeba za Bíteš jsem odehrál jeden zápas po zranění a už se píše, že jsem její hráč,“líčí pobaveně Hruška, jenž se na přelomu roku neprosadil ve finském Oulu.
A co dál? Hruška věděl. „Do Brna jsem se vracel přesně kvůli tomuhle,“říká. Pomůže pozlatit rodné město?
Slušný, pracovitý, dobře vychovaný kluk. Talent, jakých se na českých zimácích objevuje tak zoufale málo. Hokejista Martin Nečas se ve své kariéře ocitl v politováníhodném nečasu. Nezaslouží si, aby se stal obětí termínové kolize.
Sám by s brněnskou Kometou nejraději dotáhl extraligovou misi až k titulu, jenže se podle dohody svazu s kluby musel před samotným finále od mužstva trhnout a přidat se k reprezentaci pro mistrovství světa do 18 let.
Nemůže si vybrat. Má smůlu, že je tak dobrý. Pro Kometu užitečný centr, pro kouče Varaďu v nároďáku klíčová postava a kapitán.
Na jeho případ se nabízí řada protichůdných pohledů.
Česko nutně potřebuje pronikavý úspěch na mládežnické akci. Pánové ze svazu zatím předložili málo důkazů o správnosti a účinnosti změn, které zavedli do naprosto nefunkční výchovy nadějí.
Osmnáctka loni v létě překvapivě ovládla prestižní Hlinkův memoriál. Na nadcházejícím šampionátu se smí počítat mezi favority, což se Čechům na mezinárodní scéně stává čím dál vzácněji.
Státní zájem by měl přebít klubový. Na druhou stranu však Kometa znamenitého teenagera platí. A pro její fanoušky je důležitější šance na první titul po 51 letech než medaile Varaďova výběru.
V něm bude mít Nečas hlavní roli. Povede první lajnu, může se stát hvězdou turnaje. Ovšem ani v Kometě není do počtu. V play-off už dal čtyři góly. V červnovém draftu do NHL se vejde do Top 10 a možná i mezi pět nejlepších. Odejde-li hned poté do zámoří a chytí se, finále extraligy už si třeba nikdy nezkusí. Nicméně i na triumf s osmnáctkou by se mu mile vzpomínalo.
Pravda, na šampionátu na Slovensku bude pod dozorem skautů z NHL. Může si vyleštit pověst. Ale zájemci ho už nyní mají dokonale nasledovaného. Nepotřebuje se tolik předvádět. Radši by bojoval o titul s Kometou. Má pech. Není pánem svého osudu.