„Amatéři“na Nejvyšším soudu? Odpor je tuhý

Mezi šéfem Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem a soudcovskou unií se rozhořel spor. Jde v něm o to, kdo se může stát soudcem nejmocnějšího obecného soudu v zemi. BRNO, PRAHA Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal po dohodě s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO) chystá revoluční krok – jenže narazil na nebývale nekompromisní odpor.

Nejvyššími soudci by se podle Šámalova plánu už nestávali jen arbitři nižších soudů s desítkami let praxe, ale i úspěšní advokáti či akademici. Lidé, kteří nikdy nesoudili.

Jindy spíše opatrní představitelé soudcovské unie v reakci na informace vydali po zasedání své rady rázné odmítavé prohlášení. Tvrdá přestřelka včera pokračovala na mimořádných tiskových konferencích.

„Není sporu o tom, že zákon o soudech a soudcích připouští jmenovat soudcem osobu bez předchozí soudní praxe. My ale říkáme, že je špatné, že zákon nestanoví žádná pravidla, která při tomto kroku musí být dodržena,“řekla šéfka soudcovské unie Daniela Zemanová. Od místopředsedy unie Tomáše Novosada dokonce zaznělo, že by záležitost mohla systémově ohrozit nezávislost justice.

Unie neprotestuje proti osobnostem zvenčí, chce však, aby jejich příchod upravoval zákon a ne jen připravované vnitřní předpisy Nejvyššího soudu. A aby byla jasná pravidla výběru konkrétních lidí. „Jakýkoliv další předseda soudu, který přijde, může interní pravidla soudu zrušit,“dodala Zemanová.

Půl roku před volbami už však takový zákon, který by upravil kariérní řád soudců, přes poslance neprojde. Přitom se o něm mluví už mnoho let. „Není zde moc silná vůle po nějakých pravidlech, protože ta svazují,“podotkl soudce Ústavního soudu a exprezident soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Novináře si včera nesvolalo jen sdružení soudců, ale právě i předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

„Mrzí mě, že se situace tak vyhrotila. Nejvyšší soud funguje velmi dobře. Všichni, kteří to komentují, by měli ctít zákon,“reagoval Šámal. Podle něj nedojde k rychlému jmenování konkrétních soudců zvenčí. Šámal se dušuje, že nejdříve vznikne právě systém vnitřních předpisů. Ty by měly projít schvalováním na Nejvyšším soudě do několika týdnů. „My chceme ty nejlepší soudce, aby to byli ti nejlepší právníci v České republice,“uvedl Šámal s tím, že akademici či advokáti by měli tvořit v budoucnu jen menší část „jeho“soudců.

Situaci vyhrotilo, že mezi soudy v Praze i v Brně už kolují jména konkrétních kandidátů, i když je Šámal odmítá komentovat. MF DNES poukázala, že se mluví o Petru Lavickém z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Mohou to být také Filip Melzer, Petr Tégl a Milan Hulmák z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners. Nikdo z nich nikdy nesoudil. Mimo jiné se podíleli na přípravě nového občanského zákoníku. Společné mají i to, že přednášejí na olomoucké právnické fakultě. Mezi soudci vyvolalo rozruch i to, že významný vliv v justici by mohla získat trojice z téže advokátní kanceláře.

Tomáš Lichovník poukazuje nejen na to, že profese soudce je i řemeslem.

„Nejvyšší soud funguje tak, že rozličnou rozhodovací praxi nižších soudů sjednocuje. Jeho soudci tedy musí dobře znát praxi, vědět, co se v jednacích síních odehrává, a znát procesní pravidla. Důležité je ale i vědomí toho, jaká pestrost v souzení může na Nejvyšším soudě být s ohledem na to, co život přináší. Podstatná je zkušenost a pokora k této práci. Rozhoduje se o lidech a jejich příbězích. Ne kvůli formulování pěkných právních názorů,“řekl. Jedná se podle něj i o prestiž nejvyšších soudců u kolegů z nižších soudů a to, jak ti budou jejich argumenty brát.

Navíc může vzniknou nebezpečné nepsané pravidlo. „To, co projde jednou bez pravidel, ale v dobrém úmyslu, může být příště zneužito. Musíme počítat s tím, že na rozhodujících místech nemusí být vždy slušní lidé, jako je tomu dnes,“dodal Tomáš Lichovník.