Čína hýčká Srby, mohou jí uhladit „stezku“do Evropy

Návštěva srbského prezidenta v Číně těsně předtím, než odejde z funkce, je pro experty potvrzením toho, že Peking si od Srbska slibuje víc, než by se na první pohled zdálo. BĚLEHRAD, PEKING Pobyt Tomislava Nikoliče v Pekingu minulý víkend si nenechal ujít nikdo z čínského mocenského triumvirátu (prezident, premiér a šéf parlamentu). A to přesto, že ve funkci srbského prezidenta už nyní končí. Dosavadní premiér Aleksandar Vučič, který byl nedávno zvolen jeho nástupcem, zároveň dostal čínskou pozvánku hned na květen.

Čím to, že je Čína na Bělehrad tak milá? Podle pozorovatelů je pro ni takřka ideálním prostorem pro pronikání jejího vlivu do Evropy.

Přestože je Srbsko kandidátem do Evropské unie, jeho šance na proměnu ve skutečného člena se spíše vzdaluje, než přibližuje. A pro Čínu je výhodné, že v této balkánské zemi neplatí řada ekonomických regulací a omezení, se kterými se setkává v EU. Přitom je Srbsko jedním z možných „uzlů“na takzvaném projektu hedvábné stezky, kterým chce Čína v následujících desetiletích s pomocí obrovských investic posílit svůj ekonomický vliv v celé Eurasii.

Říše středu už hodně investuje do srbské infrastruktury. V únoru začali Číňané budovat dálnici, na níž se země dohodly loni, a smlouvu přijel podepsat sám čínský prezident Si Ťin-pching.

A před několika dny se čínští investoři zavázali dát 200 milionů eur (zhruba 5,5 miliardy korun) do výstavby dálničního okruhu kolem celého Bělehradu.

Jiný projekt jim však tak úplně nevychází – a přesně dokumentuje potíže, které sice Číně v Srbsku nehrozí, ale hned za hranicí ano. Projekt stavby na vysokorychlostní železnici překonávající 350 kilometrů mezi Bělehradem a Budapeští původně získala čínská firma. Teď však projekt trati pozastavila Evropská unie a přezkoumává, jestli Maďarsko neporušilo unijní pravidla, když na stavbu nevypsalo příslušný tendr.

Číňané přitom mají na vybudování trati extrémní zájem. Je to totiž první etapa jejich plánu spojit supermoderní železnicí Západ s přístavem Pireus v Řecku, který už vlastní čínské konsorcium.

Přeshraniční projekty jsou však prakticky jedinou věcí, kde může Brusel Srbsku do něčeho mluvit. I když se mu určitě nelíbí víc věcí. Zpravodajský server Deutsche Welle jako příklad uvedl loňské změkčení vízové povinnosti mezi oběma státy. Podle dohody nyní nepotřebují Srbové ani Číňané k cestě do druhé země vízum, pokud tam nezůstanou déle než 30 dnů. „Co by za to mnozí Němci dali,“povzdechl si komentátor Deutsche Welle Frank Siener žijící v Pekingu.

Srbsku zájem Číny musí lichotit – vedle oživení strnulé ekonomiky má profit i z nárůstu zájmu čínských turistů. Loni jich do země dorazilo o 30 procent více než v roce 2015. A počítá se s tím, že brzy začnou létat mezi Pekingem a Bělehradem přímé spoje.

Pozorovatelé upozorňují, že zahledění Srbska na východ (vedle Číny má nyní mimořádně dobré vztahy i s Ruskem) je výrazem skepse, která mezi Srby vzrůstá ohledně šancí na členství v Evropské unii. A mnozí v tom vidí rostoucí riziko – politické i ekonomické. „Svými kontakty a investicemi v Srbsku si Čína podle všeho buduje zadní vrátka do EU,“soudí Frank Siener z Deutsche Welle.