Češi odvádějí státu z výdělku stále víc
PRAHA Tuzemští politici s oblibou prohlašují, co všechno dělají, aby ulevili rodinám s dětmi. Ve skutečnosti jim naopak rok od roku přitěžují. Daňové zatížení rodiny se dvěma potomky, kde muž pobírá průměrnou mzdu a žena je doma, za uplynulých sedm let výrazně stouplo.
Jak vyplývá z údajů o zdanění práce, které zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), odvedl pracující rodič v takové rodině na daních a pojistném 27,2 procenta ze superhrubé mzdy (tedy včetně příspěvků zaměstnavatele na pojistné). Ještě v roce 2009 to přitom bylo jen 20,9 procenta.
Průměr 35 vyspělých zemí, jež jsou členy OECD, se přitom ve stejném období posunul jen nepatrně z 25,1 na loňských 26,6 procenta a v posledních dvou letech klesal.
Větší díl z výdělku poslal loni při porovnání s rokem 2009 také svobodný bezdětný zaměstnanec s průměrnou mzdou. Nárůst však nebyl tak výrazný, z 42 procent před osmi lety na 43 procent loni. Tato cifra je nicméně vysoko nad průměrnými 36 procenty v zemích OECD.
Růst daňového zatížení mezd v Česku, kterému mezi zeměmi OECD patří osmá příčka, jde proti posledním trendům v řadě vyspělých zemí. V průměru totiž zdanění práce v posledních třech letech opakovaně mírně kleslo. Některé státy, jako Rakousko či Belgie, provedly reformy, které vedly ke snížení daňového zatížení.
Prosté srovnání může být částečně zavádějící. V některých zemích s vysokými odvody dostávají občané řadu služeb od státu zdarma, jako bezplatné vzdělání či zdravotní péči, což je i případ Česka.
Podle většiny ekonomů je nicméně snižování daňové zátěže jednou z nezbytných podmínek k dalšímu Kolik platí zaměstnanec (bezdětný, pobírající průměrnou mzdu, včetně odvodů zaměstnavatele)
60 50 40 30 Kolik platí manželé (se dvěma dětmi, manžel pobírající průměrnou mzdu, včetně odvodů)
35 30 42,0
25 20,9
20 2009 43,0 27,2 2016 růstu. Vysoká úroveň odvodů na zdravotní a sociální pojištění, o něž se dělí zaměstnanec se svým zaměstnavatelem, totiž může vést ke sporným praktikám typu „švarcsystému“.
Zaměstnanec pracující jako živnostník totiž odvede mnohem méně a podnikatel, který mu práci zadává, nezaplatí navíc vůbec nic. A státní pokladna dostane z takového vztahu také výrazně méně.
Jak upozorňuje hlavní ekonom Deloitte David Marek, s růstem mezd bude postupně mizet konkurenční výhoda levné pracovní síly, kterou Česko dosud má. Nižší sazby sociálního pojistného nebo daně z příjmu by tento trend alespoň částečně kompenzovaly.
Ač má Česko nadprůměrné sazby v procentech, celkové náklady na práci jsou proti EU méně než poloviční. Podle Eurostatu vyjde zaměstnavatele hodina práce v Česku v průměru na 10,4 eura, zatímco evropský průměr činí 25,4 eura.