Přetížené soudy. Kvůli uprchlíkům

Soudci mají obavy, že je zahltí azylová řízení. Proto prosazují zvláštní tribunál

PRAHA Část vlivných soudců v Česku mluví o vzniku speciálních tribunálů, které by rozhodovaly jen azylovou agendu. V opačném případě hrozí, že verdikty o uprchlících, které mají ze zákona přednost, při větší imigrantské vlně soudy paralyzují.

Na hraně možností jsou některé soudy už nyní. Zatímco v roce 2015, kdy byla migrační vlna doposud nejsilnější, krajským soudům přibylo 586 nových případů souvisejících s takzvanou mezinárodní ochranou, loni jich bylo už bezmála 800. Týká se běženců jak třeba ze Sýrie či Iráku, tak ve velkém i z Ukrajiny, kde je také ozbrojený konflikt.

Soudům přibyly například žaloby proti rozhodnutím o zajištění cizinců v zařízeních, jakým je třeba to v Bělé-Jezové. Při něm jde o omezení jejich svobody, protože do Česka vstoupili ilegálně.

„Tato agenda krajské soudy značně zatěžuje, neboť soud musí o žalobě rozhodnout do sedmi pracovních dnů, a to i když je třeba nařídit jednání. Její vyřizování tedy vyžaduje značně operativní přístup soudu a prakticky nepřetržitou ,pohotovost‘ soudců a soudního aparátu,“vysvětluje pověřená místopředsedkyně Krajského soudu v Praze Ivana Švehlová.

Každá další desítka nových případů zejména u velkých a již dnes přetížených soudů může způsobit značné problémy i podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry. Ivana Švehlová potvrzuje, že v důsledku takzvané migrační krize „její“krajský soud významný nárůst agendy už zaznamenal. Navzdory tomu, že Česku se největší vlna uprchlíků vyhnula. „Negativem je, že vzhledem k povinnosti rozhodnout v těchto věcech v krátkých, nepřekročitelných lhůtách, nebo alespoň přednostně, se daří jen obtížně zkracovat délku ostatních řízení ve správních věcech, například stavebních, daňových nebo důchodových,“říká.

Podle některých soudců se situace zhorší, pokud se z Česka, které je zatím pro migranty tranzitní zemí, stane země cílová. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy je česká justice připravena na azylová řízení v řádu desítek případů ročně.

Budou-li jich stovky či tisíce, kapacitně to bude obrovský problém, který předsedové soudů vyřeší tím, že budou přesouvat soudce z jiných agend na azylovou agendu, protože ta se musí řešit přednostně. „Co to bude znamenat? Ostatní důležité agendy začnou výrazně váznout. Jestliže si už dnes lidé stěžují, že u odvolacího soudu čekají rok dva, pak budou čekat třeba tři až pět let. Stěží si můžeme představit, že přibude ze dne na den značný počet soudců,“dodal Roman Fiala.

Vznik podobných tribunálů odmítá například šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. A rady si s nimi zatím nevědí ani ministerstva spravedlnosti a vnitra.

Debata o azylových tribunálech přitom není nová. Nyní se pouze vrací. „Už před lety existovala významná skupina odborníků, která volala po tom, aby se tato agenda vyčlenila mimo správní soudy. Dělali by to například úředníci. Tato debata se nyní obnovuje a domnívám se, že je to potřebné, protože problém může přijít v této oblasti velmi rychle,“řekl šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Podle Ivany Švehlové může být v případě výrazného nárůstu azylové agendy ohrožen výkon spravedlnosti na ostatních úsecích soudu.

„To byl také jeden z důvodů, proč jsem prosazovala zřízení samostatného tribunálu, který by eliminoval enormní nárůst těchto věcí před soudy. V Česku může být – kromě nejvyšších soudů – jen 2 818 soudců a jejich počet se léta nemění. Ale počet věcí, které soudíme, neustále přibývá. Proč by tedy azylové případy nemohl dělat nějaký tribunál? Když to bude na nás, nebudeme mít čas trestat zločince, které trestat máme, a lidi se nedomohou spravedlnosti,“řekla soudkyně.

Myšlenku na zavedení tribunálů řešil i místopředseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec.

„Protože rozhoduji věci správního soudnictví od jeho počátku v roce 1992 a protože se o mně ví, že jsem stoupenec jiného typu správního soudnictví, byl jsem neformálně konzultován, zda by myšlenka nezávislých správních senátů byla v této oblasti proveditelná. Hrozící problém se zahlcením soudů azylovou agendou by mohla vyřešit rychleji, pružněji a levněji, navíc bez rozkolísání soudního systému. V současné době je to ale řešení nesystémové,“uvedl Michal Mazanec.

Podle něj přitom technicky vše může fungovat tak, že tribunály jsou obsazené z části úředníky, z části odborníky nebo i laiky. A teprve jejich rozhodnutí pak mohou revidovat soudy.

Tribunál naprosto odmítá šéf Nejvyššího správního soudu.

„Aktuální stav soudní agendy v oblasti mezinárodní ochrany žádnou potřebu vzniku specializovaného tribunálu nevyvolává. Specializaci lze v případě potřeby zajistit i ve stávajících podmínkách cestou specializace soudců,“uvedl předseda Josef Baxa. Nebo lze podle něj do budoucna uvažovat o koncentraci této agendy na dvou třech krajských soudech, které by měly k dispozici potřebné informační a analytické zázemí, zejména pomocný odborný personál.

I pokud by nakonec ke zřízení speciálního soudu došlo, není vůbec jasné, kdo by ho organizoval.

„Diskuse v odborné veřejnosti o možnosti zřídit kvazisoudní tribunály se objevila už s novým azylovým unijním právem po roce 2013. Ministerstvo spravedlnosti nepředstavilo žádný návrh legislativní úpravy, ke kterému by se ministerstvo vnitra mohlo vyjádřit,“uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Schejbalové by se naopak mělo věci věnovat spíše ministerstvo vnitra.

„Diskutovali jsme o tom a vypadá to spíše na jeho kompetenci a možnou iniciativu,“řekla mluvčí Schejbalová.