Místo mnoha tváří, to je Praha 5
Paneláky, zeleň, vily i tradiční zástavba. „Výtvor“komunistů bude měnit podobu i v budoucnu
PRAHA Praha 5 je městskou částí kontrastů. Na jednoho obyvatele v ní na pražské poměry připadá značné množství zeleně, ale zároveň jsou některé její oblasti v celé metropoli nejrušnější.
„Praha 5 vznikla až za bolševika v roce 1960. Je to proto historicky, urbanisticky i architektonicky velmi různorodé území,“říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Zahrnuje dříve samostatné městské části Smíchov a Košíře. Patří do ní však i původně nezávislé obce připojené k Praze v roce 1922 jako Radlice, Jinonice, Motol a Hlubočepy. Poněkud kuriózně pod pátý městský obvod spadá i část Malé Strany, naopak část Motola patří k Praze 6.
„Mluvit o nějaké společné historii tohoto území nemá smysl,“říká Lukeš. V Praze 5 je však díky tomu rozmanitá. Tradiční blokovou zástavbu a industriální zóny, které jsou dnes až na výjimky nefunkční, doplňují vilové oblasti, panelová sídliště i pozůstatky vesnické zástavby, přírodní parky a ostrovy na řece. „Podobné splácaniny ale vytvořil bolševik i z jiných městských obvodů, třeba z Prahy 4 a 6,“říká Lukeš.
I díky tomu pátá městská část vlastně nemá žádné centrální náměstí, jak je to běžné jinde. Jeho funkci zde supluje křižovatka na Andělu, která své jméno získala podle fresky zlatého anděla z roku 1870 umístěné ve štítu fasády původního nárožního domu číslo 222. Dům již ze svého místa zmizel, ale freska anděla je na křižovatce stále k vidění. Je jen nešťastně schovaná naproti vstupu do pizzerie Coloseum nad kovovými schody u výlezu z metra.
V okolí křižovatky na Andělu se nachází značné množství administrativních budov a slouží i jako přestupní bod. Snad žádným jiným místem v Praze proto neprojde denně tolik lidí. Své o tom říká i skutečnost, že nejvíce cestujících nastupuje do tramvají právě zde. Denně jde asi o 80 tisíc lidí. Stejně tak je Anděl i nejrušnější stanicí metra linky B.
Praha 5 ostatně drží i další dopravní rekord. Barrandovský most totiž denně přejede 136 tisíc aut. Tento silniční úsek tak v tomto ohledu nedrží
Praha 5 v číslech
prim jen v Praze, ale dokonce v celé republice. Most je však ve velmi špatném stavu a Praha ho chce do roku 2020 začít opravovat. Obyvatelům Smíchova tak nezbývá než doufat, že si řidiči nebudou cestu krátit kolem jejich domů.
Ruch tramvají, vlaků, aut a lidí není vše, co Praha 5 nabízí. Zcela jinou atmosféru nabízí třeba rezidenční čtvrti, jako jsou Košíře či Hlubočepy, plné vil, parků a činžovních domů. A úplně jiný život se žije na barrandovském sídlišti. „Může se zdát, že bydlet v obří betonové králíkárně není žádná výhra. Ale hned pod kopcem je Prokopské údolí, jedno z nejhezčích míst v Praze. Raději budu žít tady než třeba na lidmi přeplném Andělu,“říká Petr Svoboda, který se na sídliště přestěhoval před rokem.
To vzniklo v 80. letech v blízkosti filmových ateliérů a žije v něm dvacet tisíc lidí. Od roku 2003 k němu vede jedna z nejmodernější tramvajových tratí v Čechách. Od Vltavy po ní stoupají soupravy do stometrového převýšení. Náklady na zřízení estakády vyšly na 2,5 miliardy korun a jejím autorem byl architekt Patrik Kotas. Zvláštní design zastávek, který zvolil, však dodnes budí mezi lidmi protichůdné názory.
Málokterá městská část se také může pochlubit tak rozmanitou krajinou a množstvím přírodních památek. Patří k nim Barrandovské skály v Hlubočepech, Vidoule v Jinonicích, Motolský ordovik, Ctirad, Prokopské a Dalejské údolí či Skalka v Košířích. Parky vedou turistické trasy, po kterých lze ujít desítky kilometrů, aniž člověk opustí Prahu 5. Prokopské údolí je pak jedním z nejnavštěvovanějších míst k relaxaci v Praze. Má rozlohu 101,5 hektaru a od roku 1978 je chráněno jako státní přírodní rezervace.
Obyvatelé Prahy 5 se celopražskému průměru příliš nevymykají. Snad možná tím, že jsou vzdělanější. „Podle posledního sčítání lidu v roce 2011 bylo na Praze 5 26,8 procenta vysokoškoláků, zatímco v celé Praze je průměr 23,6 procenta,“říká Tomáš Kostelecký, ředitel Sociologického ústavu AV ČR.
Praha 5 je jednou z městských částí, které se v průběhu staletí nejvíce proměnily. Obzvláště pokud jde o oblast Smíchova. A tato historie se bude zřejmě brzy opakovat. Pokud bychom totiž měli vybrat čtvrť, která se v nejbližších letech změní nejvíce, byl by to právě Smíchov.
Jeden z pozůstatků průmyslové historie této čtvrti, tamní nákladové nádraží, chce totiž společnost Sekyra Group proměnit v novou, moderní čtvrť. Jde o aktuálně nejrozsáhlejší stavební projekt v Praze. Na dnes nevyužívané ploše o rozloze 21 hektarů najde domov a práci odhadem deset až dvanáct tisíc lidí.
Pokud developerovi vše vyjde, jak zamýšlí, začne se stavbou první části projektu koncem letošního roku. Nutno dodat, že přes odpor některých obyvatel Smíchova, podle nichž projekt zhorší už tak špatnou dopravní situaci. O kvalitě záměru je však přesvědčen i Institut plánování a rozvoje (IPR). „Je to velké rozvojové území, které předěluje město. To je potřeba znovu spojit a navázat na okolní zástavbu,“uvedl Marek Kopeć z IPR. Seriál Život v městských částech