Tady je Erdoganovo. A to už hodně dlouho

ANKARA, PRAHA Je záhadou, proč vítězství tureckého prezidenta Erdogana v referendu způsobilo takový šok, když je jen potvrzením stavu, který v Turecku panuje delší dobu, přinejmenším od zlikvidovaného pokusu o puč.

Daleko víc by měla Evropu, která se jako obvykle soustřeďuje na nepodstatné, totiž kritiku volebních faulů a ofsajdů, znepokojit věc, která je pro ni možná vůbec největším vykřičníkem voleb: to, že „evropští“Turci jsou turečtější než ti v Turecku.

MF DNES XXVIII/91 Předplatné 225 555 566 www.mfdnes.cz

Výsledky ukázaly, že pro Erdogana hoří víc než krajané doma, což vypovídá, že roky života na Západě neposunuly jejich hodnoty ani o milimetr. Vlastně ano, ale do protisměru. Místo pitvání různých obvinění z volebních podvodů by bylo lepší podrobit analýze schopnost Evropy integrovat přistěhovalce.

Erdoganovi jsou nyní ukradené námitky Evropanů, že volby neproběhly čistě, k nimž se tiše připojilo i americké ministerstvo zahraničí. Důvod je jednoduchý: „Nás nezajímá, co si myslí George, Hans nebo Helga,“zahřímal vítězný Erdogan, „zajímá nás, co si myslí, Hatice, Ajša, Fátima, Mehmet, Hasan, Husejn.“Tenhle přístup byl klíčem k jeho vítězství.

Cena v zahraničí: Slovensko 1,10

A Západ mu v tom nahrával. Celá desetiletí vzbuzoval turecké naděje, o jejichž splnění vůbec neuvažoval, až tím Turky, mezitím pod Erdoganem zbohatlé a sebevědomé, naštval. Stal se tak sám nejlepší figurkou vúdú, kterou Erdogan v kampani rituálně propichoval jako velkého tureckého škůdce.

Pokračování na str. 6