Válka o igelitky
Igelitové tašky zdarma v obchodech končí, Česku to ukládá bruselská směrnice. Obchodníci proto hledají způsob, jak je nahradit. Některé země je zakázaly úplně
Pro někoho to bude jen další bizarní nařízení z Bruselu, pro jiného odpovědná ochrana přírody, třetí si spočítá, o kolik korun měsíčně utratí víc. Evropská unie chce zákonem zakázat igelitové tašky zdarma.
V zákoně není stanovená žádná „minimální cena“, ale pokud se bude například dál prodávat někde za jednu korunu, bude to v pořádku.
„U tenčích tašek se náklady pohybují někde v řádu desetihalířů,“míní Ladislav Trylč z ministerstva životního prostředí. Dodržování zákona bude kontrolovat Česká obchodní inspekce.
Jak ukázala včerejší malá anketa MF DNES před pražským Teskem na Zličíně, Češi igelitek zdarma příliš Za tyhle se platí želet nebudou. Mezi několika oslovenými se nenašel nikdo, komu by zpoplatnění vadilo.
„Určitě zákaz tašek podporuji, podle mě je to dobré,“řekla včera před hypermarketem Veronika Ledvinová.
„Já používám opravdové tašky, ne igelit. A jsem i proti prodeji nápojů v PET lahvích. Jednou tady budeme samý odpad,“připojila se i další ekologicky smýšlející zákaznice, která ale nechtěla zveřejnit své jméno.
Sami obchodníci jako by zákon předvídali a kdysi běžné tašky zdarma k nákupu v hypermarketu už skoro vymizely.
„Albert se dlouhodobě zasazuje o snižování odpadů. Součástí těchto snah je také zpoplatnění igelitových tašek. K tomu jsme přistoupili již před osmi lety. Zpoplatnění snížilo spotřebu běžných igelitových tisíce tun milionů igelitek tašek, které jsou vyrobeny z šetrného recyklovaného plastu, přibližně o dvě třetiny,“odpověděla Barbora Vanko z firmy Ahold.
Lidl dokonce podle mluvčí Zuzany Holé letos 1. března úplně igelitky opustil a přešel na papírové a takzvané „permanentní“tašky, které se vyrábějí i z dalších materiálů.
Jejich další konkurent Kaufland tašky zdarma neposkytoval nikdy, protože šetří na nákladech, aby mohl mít „nízké ceny“.
Naopak v internetovém obchodě Alza mají za to, že zákazníci si igelitky k nákupu přejí a očekávají je. „Zatím tašky zdarma stále nabízíme. Bude-li novela schválena, zákon budeme plně respektovat a připravíme alternativní řešení. Ve hře je zatím několik možností,“reagovala mluvčí internetového obchodu Alza Patricie Šedivá. Alza je známá tím, že měla problém už s první loňskou regulací, kdy otevřela i přes povinnou „zavíračku“o svátcích.
Celkově platí, že igelitky gratis se udržely především v obchodech s oblečením. Nabízí je třeba módní obchod F&F uvnitř Teska. Obchod s knihami Neoluxor nabízí pro změnu papírové tašky k nákupu nad 500 korun.
Proti omezování tašek zdarma existuje vlastně jen jediný konkrétní argument.
Napsal ho MF DNES chemik Zdeněk Kruliš, už když zákon schválila Sněmovna. Popsal, že tašky se dnes vyrábějí z recyklovaných materiálů, a když je lidé přestanou používat, musela by se stejně vymýšlet jiná věc, která by se vyráběla recyklací plastu.
Ladislav Trylč z ministerstva životního prostředí ale Krulišovi oponuje, že recyklovaných tašek je jen malé procento.
„Mám za to, že je to docela dobrá norma. Byť je výroba plastové tašky možná i ekologičtější než v případě tašky papírové, problémem pro přírodu je enormní množství plastových tašek, které se nerecyklují. Jaká je racionalita v tom, že nyní každý člověk v EU použije několik stovek plastových tašek za rok? To množství je šílené a musí se omezit,“uvedl Michal Berg, místopředseda zelených, pro něž je ekologie
ústředním politickým tématem. Česko je na poměry Unie ještě benevolentní. V jiným zemích jsou ještě přísnější a igelitky zakázali úplně.
Je to například Francie a Itálie, která byla vůbec první už v roce 2011 a Evropskou unii inspirovala.
Zákazníci tam ale nemusejí při odchodu ze supermarketu žonglovat s nákupem v rukou. K mání jsou jiné tašky z biologicky rozložitelných materiálů. Irsko má zase už víc než deset let něco jako „spotřební daň“na igelitové tašky.
Když některý stát dostatečně rychle nepřijme evropskou směrnici, zahájí s ním Unie automaticky takzvané řízení o infringementu.
Jelikož na zpoplatnění igelitek byla lhůta do loňského listopadu, teoreticky pokuta hrozí i Česku. Podle Ladislava Trylče jí Česko přesto nejspíš ujde. Nemá zase tak velké zpoždění jako jiné členské státy. Třeba Polsko ještě „igelitkový zákon“schvalovat nezačalo.