James Bond? To je psychopat první třídy

„Psychopaty přitahují jako magnet povolání, která jim poskytují moc či možnost kontrolovat a ovládat druhé,“říká psycholog Radek Ptáček.

Necítí lítost, nemají svědomí, ovládá je pocit velikášství. Mají však šarm a schopnost manipulovat. „Psychopat není jen zamračený zločinec, může to být i usměvavý a slušně vypadající člověk,“říká psycholog Radek Ptáček s tím, že dokáže vyjmenovat tři členy české vlády, kteří mohou mít psychopatické rysy. Kdybychom měli vybrat klíčové charakteristiky psychopata, jednalo by se především o povrchní šarm, grandiózní pocit vlastní hodnoty, patologickou lhavost, velitelské chování a manipulaci, nedostatek lítosti, mělké emoce a nedostatek empatie, nedostatečnou kontrolu chování, promiskuitní sexuální chování, neschopnost mít realistické a dlouhodobé cíle, impulzivitu, neschopnost přijmout zodpovědnost za vlastní činy. Ti lidé jdou hlava nehlava a své zájmy vždy stavějí nad zájmy druhých. Odhady se velmi liší, záleží na populaci, uvádí se deset až téměř třicet procent mezi pachateli trestné činnosti. V obecné populaci je to výrazně méně, ale jejich záchyt je velmi problematický. Psychopati jsou obvykle velmi inteligentní a dobře se maskují. Psychopaty přitahují jako magnet povolání, která jim poskytují moc či možnost kontrolovat a ovládat druhé. Díky schopnosti vytvářet dobrý dojem se velmi často dostávají i na vysoké pozice, přestože na to třeba nemají schopnosti. Překvapivě také řada studií uvádí, že je najdeme v profesích, které přicházejí do kontaktu s lidmi. To znamená mezi učiteli, lékaři, psychology, policisty nebo i soudci. Často jsou to také sňatkoví podvodníci. Poté, kdy vám projde rukama několik set až tisíc psychopatů, tak by se dalo říct, že ano, poznám. Při diagnostice hodnotíme jedince na základě jeho dlouhodobých projevů chování, což v případě členů vlády lze velmi dobře sledovat. Takže bych velmi snadno tři vytipoval. Jmenovat ale nebudu. Problém je, že většinu psychopatů v testech nezachytíme. Jednak na to nejsou konstruované a jednak je dokážou zmanipulovat. Komplikací by také bylo, že psychopatie není diagnóza. Na základě čeho bychom je tedy nepustili do politiky? Navíc pro profesionální určení psychopatického chování potřebujeme poměrně detailní informace o jeho životě. Bez toho jsme na psychopata krátcí. Prvním krokem je se o tématu informovat. I proto nyní v Praze pořádáme konferenci o psychopatii. Ve chvíli, kdy se s psychopatem dostanete do kontaktu a on už nějak začne ovlivňovat váš život, může být pozdě. Jedinou radou pak je snažit se co nejrychleji utéct. S ním totiž nelze komunikovat. Pokud jsme ale ještě v pozici, kdy nás do svých sítí manipulací, lží a polopravd teprve láká, a my poznáme, že jde o psychopata, tak mu na jeho lsti nesmíme skočit. A můžeme mu ukázat, že máme větší sílu než on. Protože to je to jediné, co ho dokáže zastavit: když si myslí, že na něco nemá. Může být, ale psychopat je predátor a jako takový se cítí velmi jistý až do chvíle, než potká většího predátora. Pak stáhne ocas a odejde. Predátor nesnáší prohru. Může ho porazit svou sebejistotou a uvědoměním, že jedná s psychopatem. Je to hodně obtížné, ale možné to je. Na začátku je vždy uvědomění, že je to osoba, se kterou se nedá komunikovat. Z praxe vím, že lidé, kteří s psychopatem žijí nebo jej mají jako zaměstnance nebo zaměstnavatele, trpí, on doslova ruinuje jejich život. Pak ale přijde to procitnutí, oni si uvědomí, že udělali maximum pro nápravu situace, ale v případě psychopata to prostě nejde. Už jen to procitnutí pro ně znamená ohromnou úlevu. To se nedá stanovit. Ale v zásadě máme dva druhy psychopatů. Úspěšné a neúspěšné. O tom rozhodují další osobnostní charakteristiky, třeba inteligence. Pokud je úspěšný, tak se o něm vpodstatě nikdy nedovíme, i když páchá násilí. Každopádně on tím, že nemá emoce a empatii, má k násilí velmi blízko. Řada psychopatů, i úspěšných, se vychloubá tím, že – jako děti – trhali nožičky všemu možnému. Vy přitom před sebou vidíte úspěšného muže. U spousty vztahů máme podezření, že dochází k závažným formám násilí vůči partnerovi nebo vůči dětem, ale umný manipulant a psychopat to zařídí tak, aby si lidé mysleli, že špatná je ta oběť. Ti méně úspěšní pak udělají chybu a končí ve vězení. Současné studie ukazují, že psychopatů je výrazně více mezi muži. Některé studie uvádějí až poměr 1:5. To podporuje i fakt, že ve vězení je více mužů než žen. Nicméně podle některých odborníků je psychopatů mužů i žen pravděpodobně stejně, jen s tím rozdílem, že kritéria, která využíváme, jsou genderově nekorektní a jsou více zaměřená na muže. Nezohledňují to, že i ženy se mohou chovat psychopaticky, volí však formy chování, které zatím nejsme schopni zachytit. Ano. Můžou to být jiné formy manipulace. A nejen to. Žijeme ve společnosti, která i některé formy chování akceptuje více u žen než u mužů. Ve své praxi jsem zažil řadu mužů, kteří obvinili svou ženu i z vážných forem domácího násilí, ale na policii jim nevěřili. Takže bych řekl, že otázka ženské psychopatie je zatím hodně nedořešená.

Ve smyslu, jak chápeme léčbu, ne. Je Psycholog