Být kastelánem je romantické. Ale jen na začátku
Jaromír Kubů je celebritou mezi českými správci hradů. Na Karlštejně pracuje už čtyřicet let. „Musíme vydělávat i na další hrady,“říká.
Pro začátek jedna docela překvapivá věc. Kasteláni se neodmítají bavit o tom, že „na hradech straší“. Karlštejnský kastelán Jaromír Kubů prý opravdu slýchal tajemné klepání či kroky. Sám patří mezi nejznámější české kastelány. Na Karlštejně „vládne“už čtyřicet let. Začínal tam v roce 1977 jako průvodce. A se svým hradem to dotáhl až na čtvrtou příčku v návštěvnosti v Česku. Loni na Karlštejn přišlo 268 tisíc lidí. Příští rok však končí. Rozhodl se odejít do penze. Celý život bourám klišé a všeobecný názor, že dělat kastelána je něco romantického. Existují lidé, kteří si představují, že jen sedíme u kulatého stolu a pijeme kávu. Jo, to je romantické. Zvláště ve chvíli, kdy nastoupíte jako nový kastelán. To je tak romantické, až je to nečekané. Mám tady malý byt 3+1, skoro panelákového typu, ale ráno, když se probudím, tak se dívám na nádhernou architekturu gotického hradu. Musím ale potvrdit sdělení všech kolegů, že romantika se postupně vytrácí, jak si na práci zvyknete. To je naše výhoda. Jsme pojem a blízko Prahy. Taková slečna si řekne: „Jé, já bych chtěla někde provádět.“A promítne si hrady, které zná – Karlštejn, Český Krumlov, Lednici a Hlubokou. Nám se hlásí třeba padesát průvodců a my si jich vybereme dvacet. Mám tu devadesát sezonních průvodců, studentů různých stupňů škol. Nepřijímáme lidi pouze s češtinou. Máme každou hodinu dvě prohlídky v angličtině, jindy i v němčině, francouzštině či ruštině. Proto začínáme zkouškou z cizího jazyka. Pokud adept postoupí dál, dostává sylabus, text pro průvodce, a ten se musí naučit. Pak chodí na náslechy zkušených průvodců. Musí mít pořád v hlavě časovou osu. Prohlídka musí trvat 50 minut. Kdyby šel hodinu a čtvrt, tak blokne hrad dalším skupinám. Když jde nový průvodce první prohlídku, doprovází ho stálá průvodkyně a pilují se chyby. Nám veřejnost a hlavně cestovky nic neodpustí a to je v pořádku. Zvládá. To, o čem mluvíte, jsem napsal do své diplomové práce a nazval to únosnou propustností památkového objektu. Před rokem 1982 Karlštejn poškozovali návštěvníci, kteří se podepisovali na zdech a olupovali zlatou inkrustaci v kapli Svatého kříže. Tehdy se do ní pouštělo i sto lidí najednou. Z toho důvodu byla osmnáct let uzavřena a my se pak připravovali na znovuotevření, všem bylo jasné, že se to už nemůže opakovat. Dnes tam smí jen šestnáct lidí najednou. Od května do října. To byl požadavek klimatologa. Na prvním okruhu se kdysi dávno provádělo až 120 lidí najednou. Dnes je maximum 55 návštěvníků a v létě šedesát. Zavedli jsme i rezervace pro skupiny nad deset osob. To se stát nemůže. Vy, když přijdete jako jednotlivec, tak nepotřebujete rezervaci. My obsloužíme 110 návštěvníků každou hodinu. Nejvíc jich chodí v srpnu. To se vám občas může stát, že vám řekneme, že budete čekat třeba hodinu. Ale v té chvíli si můžete dát kávu nebo jít na výstavu Karlštejnský poklad. Když jsem viděl návštěvu čínského prezidenta, tak jsem nechal poprvé vytisknout brožuru v čínštině, ale zatím Číňané moc nejezdí. Nesmíte však zapomenout, že jsme loni měli 700. výročí narození Karla IV. S tím byl spojen mimořádný zájem médií. Roli hrálo i to, že loni Češi vyjížděli do zahraničí méně kvůli bezpečnostní situaci. Naposledy v roce 1992, kdy nám dvojice muž a žena chtěla ukrást z ložnice Karla IV. alabastrovou sošku madony, kterou si císař dovezl z Francie. Šlo o práci francouzských mistrů 14. století a soška má nevyčíslitelnou hodnotu. Dva lidé ze skupiny se schovali na prevét a průvodkyně, která vedla asi 35 lidí, nepoznala, že jí chybějí. Pachatelé byli potrestáni nepodmíněným trestem za pokus o krádež. I v tom je práce průvodců náročná. Dnes bych pokus o krádež nikomu nedoporučoval. Hrad je zabezpečen elektrickou signalizací a kamerovým systémem. To je jedna věc, ale v Česku má prezentace památek živým průvodcem i velkou tradici. Navíc se přístroje návštěvník nemůže na nic zeptat. Nebo tedy může, ale neodpoví mu. Další průzkum se možná uskuteční v budoucnu. Sondu jsme dělali na hlavním nádvoří kvůli přípravě dalších oprav. To bychom ho museli rozkopat, ale teď to nemá prioritu. Chodba spojovala purkrabství a bývalou kuchyni Kastelán císařského paláce. Byl to ale zajímavý objev.
Do budoucna se chystají opravy exteriérů kolem hradu, hřbitůvku pod velkou věží a celého areálu pod velkou věží, tedy ochozů, cimbuří, hlásné věžičky. Pak to zpřístupníme pro veřejnost, aby si návštěvníci věž procházeli sami. Potom plánujeme jiné využití přízemí císařského paláce, kde jsou dnes veřejné záchodky a sklad. Využitelný pro veřejnost bude i parkán a obranná ulička kolem jádra hradu. Památkový ústav je tu nejen od toho, aby národní bohatství provozoval, ale i chránil. V zimě je velké nebezpečí poškození mobiliáře třeba zanesenou vlhkostí. Proto hrady hlídají klimatologové a zimní prohlídky se uskutečňují jen tam, kde není ohrožena vnitřní výzdoba.