Francouzi volí prezidenta. Rozhodnou se cestou k urnám

Kdo jsou hlavní favorité

PAŘÍŽ Až dosud se považovalo za jisté, že předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová postoupí do druhého kola francouzských prezidentských voleb, kde ji pak suverénně porazí protikandidát, za nímž se sjednotí zbytek Francie. Tuto roli měl sehrát bývalý ministr hospodářství v socialistické vládě, nyní centrista Emmanuel Macron.

Dva dny před nedělními volbami se tento scénář začíná měnit. Navíc třetina Francouzů stále není rozhodnuta, komu dá hlas.

Le Penová má postup sice pořád velmi pravděpodobný, ale už ne jistý. Hlasy jí totiž nově ubírá kandidát komunistů Jean-Luc Mélenchon, zdatný rétor a hvězda posledních televizních debat. Začalo se dokonce mluvit o možnosti, byť spíše teoretické, že o prezidentský úřad by ve druhém kole 7. května mohli soupeřit právě oni dva.

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění nicméně favority stále zůstávají Macron a Le Penová. A podle odhadů společnosti Harris Interactive může Macron v prvním kole prezidentských voleb s 25 procenty dokonce vyhrát. Le Penová by se umístila s 22 procenty až jako druhá. Kandidát republikánů François Fillon a komunista Mélenchon by shodně získali 19 procent hlasů.

Emmanuel Macron

39 let En Marche! centristické hnutí 23,2%* Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím „En Marche!,“nacházejícím se ve středu politické šachovnice. Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Marine Le Penová 48 let Národní fronta extrémní pravice

22,3% Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec. Le Penová se veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, které dosadily do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedly Brity k brexitu. V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Jean-Luc Mélenchon 65 let Nepoddajná Francie krajní levice 19,7%* Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany, tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy. Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

Francois Fillon 63 let Republikánská strana středo-pravá strana

19,2%* Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá „radikální“změny v ekonomické a sociální oblasti. Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze „zpronevěry veřejných financí“.

Benoit Hamon 49 let Socialistická strana levice

7,7%* Vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase „uvěřili v levici“a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám.