Česká těžba lithia? Za 10 miliard

Studie spočítala náklady na těžbu lithia v Cínovci. Některé investory vylekala a akcie klesly

Aby se v Cínovci mohlo ve velkém těžit lithium, je nutné investovat do důlních a navazujících provozů deset miliard korun. I tak by se to podle předběžné studie proveditelnosti zpracované firmou Geomet mělo investorům finančně vyplatit.

Díky relativně levnému provozu by za jedenadvacet let při vytěžení pouhé desetiny zjištěných zásob měl výsledek po započtení všech nákladů – takzvaná čistá současná hodnota – činit 13,5 miliardy korun.

Zástupci Geometu, který vlastní průzkumná území na cínoveckém nalezišti, si studii chválí. „Ukazatel vnitřního výnosového procenta 21 procent je na poměry podobných projektů velmi dobrý,“říká bývalý manažer OKD a nynější generální ředitel Geometu Richard Pavlík.

Drobní investoři australské společnosti European Metals, jíž Geomet patří, ale reagovali opačně. Akcií se na burze začali zbavovat, takže cenné papíry oslabily.

Sešup hodnoty akcií Pavlíka překvapil. Podle něj totiž studie nepřinesla překvapivá čísla, jen ta již známá se podle stanovených postupů přetavila do studie. Na pohled méně atraktivně se tak může u Cínovce, který je pátým až šestým největším nalezištěm lithia na světě, jevit třeba to, že studie zahrnuje prvních 21 let těžby, během nichž se vytěží jen necelá desetina potvrzených zásob.

„Mnozí od toho čekali eldorádo. Že se, lidově řečeno, hora celá rozebere, bude se těžit v násobně větších objemech, a tím pádem rychleji. Tak to ale dělat nejde. Studie je založena na reálných předpokladech a seriózních kalkulacích a tím zřejmě vystrašila spekulativní investory,“uvádí Pavlík.

Jak by to mělo podle předběžné studie na české straně Krušných hor vypadat a fungovat? Hornina se bude těžit komorovým způsobem pomocí trhacích prací „uvnitř hory“, v prostorech vyhloubených někdejší těžbou cínu. Už v podzemí dojde k prvnímu mechanickému drcení, poté se hornina bude dopravovat k ústí štol.

Tam bude fungovat rozmělňovací provoz, kde se hornina rozdrtí na ještě jemnější materiál a naředí vodou. To aby se sedmikilometrovým potrubím mohla dopravit „pod kopec“, kde má vyrůst areál se dvěma závody.

Nejprve se z „kaše“magnetickou 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 a gravitační separací oddělí vedlejší produkty – nerosty na bázi wolframu a cínu, díky jejichž plánovanému prodeji je těžba ještě výhodnější. Hlavně se ale separuje lithná slída.

Ta následně poputuje do navazujícího závodu, jehož vybudování má spolknout 4,5 miliardy korun a bude ze všech provozů nejdražší. V něm metalurgickým procesem zvaným pečení vznikne kombinací vysokých teplot a několika chemických reakcí konečný produkt – uhličitan lithný.

S tím se poté obchoduje na světových trzích a následně se používá třeba při výrobě akumulátorů pro elektromobily. Jeho cenu studie odhaduje na 10 tisíc dolarů za tunu, což by znamenalo, že objem uhličitanu lithného vyrobeného za plánovaných jedenadvacet let má hodnotu 109 miliard korun.

Přibližně třetinu z toho „požerou“ 0 50000 v případě Cínovce náklady na provoz celého těžebního a zpracovatelského řetězce. „To je ve výsledku pro hlubinnou těžbu velmi dobrý poměr. I když nám někteří investoři vyčítají, že chceme použít energeticky náročnější, ovšem ekologičtější metodu zpracovávání slíd,“říká k tomu Pavlík.

Od toho, aby Geomet začal v Krušných horách stavět, natož těžit, je firma ale ještě daleko. Má za sebou první dvě povolovací řízení u ministerstva životního prostředí.

To největší – a to posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA) – se však teprve připravuje. Pak ještě bude následovat několik administrativních koleček na stavebním a báňském úřadu, která vyvrcholí povolením k hornické činnosti.

Právě na vypracovávání podkladů k získání licencí a zároveň zhotovení 150 000 PrAmen: Cadence Minerals

finální studie proveditelnosti nyní bude firma European Metals shánět peníze. Nabízí se několik možností: od soukromých investorů na burze až po spoluzakladatele společnosti. European Metals nevylučují ani spolupráci se strategickým investorem.

K následnému získání miliard na vybudování provozů bude potom potřeba navíc bankovní úvěr.

Mateřská společnost Geometu už nedávno jedno partnerství navázala. Jde o českou firmu HE3DA, která připravuje výrobu technologicky revolučních baterií. Vzhledem k tomu, že i tato společnost řeší vnější financování, má partnerství jiný význam.

Firmy jednají o společném vývoji technologie, která by využívala rubidium. To je další prvek, který se nachází v hornině v Cínovci. „Zatím pro něj ale v Česku neexistuje trh,“dodává Pavlík.