Hoboj a harfa, dvojice jako z jiného světa
PRAHA Klavír a další nástroj, to je v klasické komorní hudbě častá kombinace. Ale hoboj a harfa? Takové spojení působí snad až bizarně, přesto není zdaleka tak neobvyklé.
Harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka, jinak oba špičkoví sólisté, spolu vystupují už dvanáct let a nyní vydali u Supraphonu první společné CD nazvané Impressions. „Je možná překvapivé, že skladeb pro tuto nástrojovou sestavu je poměrně dost. U nás se o to v minulosti zasloužili harfistka Libuše Váchalová a hobojista František Hanták, duo, pro které psala řada skladatelů,“vysvětluje Englichová. Hudba vzniklá po roce 1945 ostatně tvoří nemalou část repertoáru pro harfu a hoboj. „Máme například krásný koncert od Witolda Lutoslawského,“dodává Veverka.
Přesto se hoboj s harfou nemohou obejít bez úprav kompozic určených pro jiné obsazení. Na albu jsou vedle původní skladby Primavera od Luboše Sluky přepisy skladeb Clauda Debussyho a Maurice Ravela. Jeho Náhrobek Couperinův je jakýmsi středobodem nahrávky. Ravel ho věnoval svým přátelům padlým v první světové válce. Existuje v klavírní a orchestrální verzi, ale magicky průzračný, zvonivý a křehký zvuk hoboje a harfy jako by skutečně přicházel z jiného světa. PRAHA Monkey Business pustili do světa v roce 2001 remixy své debutové desky Why Be In When You Could Be Out, nyní poskytli k úpravám nahrávky z posledního alba Sex And Sport? Never! „Některé z těch mladých muzikantů jsem ani neznal,“přiznává zpěvák Matěj Ruppert. Každý narozeninový koncert je jiný. Bude nejlepší, protože my jsme, zcela nestoudně řečeno, nejlepší koncertní kapela v Česku! Před námi vystoupí naši kamarádi Lake Malawi a jejich frontman Albert Černý je i jedním z hostů. Další budou překvapením. Převezmeme si tam zlatou desku za album Sex and Sport? Never! A pokřtíme album remixů z téhle desky. Dnes se desky prodávají velice problematicky, takže je to rozhodně dobrá zpráva. My jsme měli zlaté desky za první tři alba, pak dlouho nic. Teď se tohle ocenění už nedává za prodané kusy, ale za utržené peníze včetně příjmů ze streamování a digitálního prodeje. Což dává smysl. Upeklo se to rychle, ale myslím, že nejsou šité horkou jehlou. Stojí za nimi producent Exon Waldes, který oslovil spoustu mladých kapel. Některé jsem ani neznal, výsledek je zajímavý a já se takhle rád učím o mladé scéně. I když doufám, že ani my nejsme úplně stará kapela. To se ostatně dá poznat podle publika a na nás chodí i teenageři. No, já doufám, že ano. Vydali jsme remixy první desky a v té době jsem je docela často slyšel na diskotékách. Já sám jako dýdžej jeden z nich občas pouštím, protože je na mejdany skvělý a nechci být takový samožer, když někdo žádá, ať pustím něco od nás. Troufám si říct, že z osmadevadesáti procent je odezva pozitivní. Ve Frýdku-Místku třikrát skandovali její jméno! Ten rozchod nebyl nijak nazlobený, před měsícem jsme zase Tonyu vytáhli na pódium v Plzni. A lidi snad dobře vědí, že jsme ji nevyhodili a ani ona nepráskla dveřmi. Pár škarohlídů se našlo, ale kdyby byl zásadní problém, na koncertech bychom to poznali. Fanoušci Terezu přijali za vlastní, za což jsem rád.