O extázi, letcích, vlcích, Italech a rozjeté Slavii

Slyšte hlavní zprávy z fotbalové ligy. Zaprvé: v Plzni si reprezentační záložník kupoval extázi. Zadruhé: kdo neumí létat, nekope penalty – a nehraje o titul.

Zatřetí: Slavia neprohrála už 21 ligových zápasů v řadě.

Začtvrté: zdeptaná Sparta váhá, zda vyzkoušet trenérského hosta z ciziny. Nejlépe prý Itala. Protože majitel Křetínský našel spřízněnou duši na italské ambasádě?

Je úplně jedno, jakou kapitolou začneme, protože český fotbal nabízí pozoruhodné příběhy. Ale dobrá, pořadí neporušíme.

V Plzni to dělají dobře. Za necelých deset let se z ošklivého kačátka stala tygřice Viktoria, která odstřihla nejbohatší Spartu od titulů a všem dalším leze na nervy. Regionální klub? Pche, pořádný nenasyta to je. Bohužel s problematickým chováním. Už v éře slavného kapitána Horvátha se vyprávěly zkazky o tom, jak se mužstvo umělo uvolnit. Však generální ředitel Adolf Šádek chodíval do kabiny s detektorem alkoholu.

Ryzí džungle už je pryč, smečka nebezpečných vlků však v Plzni částečně zůstává, což dokládají nejen opakované excesy Davida Limberského, ale třeba i čtvrteční pokuta 40 tisíc korun pro šéfa Šádka, jenž urážel rozhodčího. A všeříkající je případ Ondřeje Vaňka, který si před rokem v době, kdy v klubu působil objednával extázi a bůhvíco ještě. Důvěřivý kamarád a tehdejší spoluhráč Jan Kopic se ještě k tomu nechal přesvědčit, aby jen tak půjčil půl milionu. Ať půjčuje komukoli a kolik chce, jenže když si o peníze řekne drogový dealer, který před týdnem stanul před soudem, moc košer ta půjčka nevyzní.

Přes popularitu a nastřádané bohatství občas fotbalisti zapomínají, že nežijí v bublině, kde si můžou dovolit všechno. Nejsou to nadlidé, nýbrž mladí talentovaní sportovci, kteří leccos obětovali, aby si mohli vydělávat tím, co milují. Pokud slávu neustojí, je to jejich problém.

Neházejme je do jednoho pytle, nezaslouží si to. Ovšem je jasné, že extremisti, drzouni a neslušňáci jsou vidět nejvíc.

Stejně jako simulanti, jejichž komediální výstupy se řeší týden co týden. Odrazí se a plavou vzduchem, aby ošálili rozhodčího. Nejlépe v pokutovém území. Daří se jim to. Proto nový ligový výbor navrhl, ať se změní disciplinární řád. Nebude-li filmující hráč potrestán na hřišti kartou, budou mu hrozit dva zápasy natvrdo a pokuta 100 tisíc. Snad novela bude od příští sezony platit.

Jsme u třetí zprávy čili u znovuzrozené Slavie. Klobouk dolů před jízdou, kterou od září předvádí: 24 soutěžních zápasů bez porážky. Baletní lehkost to není, ale výsledková série mluví jasně. Trenér Jaroslav Šilhavý opáčí: „Radši titul bez série, než sérii bez titulu.“

Na Spartě prodlužují smutnou sérii. Třetím rokem bude bez titulu a včerejší výhra nad Plzní na tom nemohla nic změnit. Sparta neví kudy kam. Rotuje s trenéry, ztrácí trpělivost a dumá, proč se jí už nikdo nebojí a proč má tolik zraněných. Zatím na nic ozdravného nepřišla. Spasení by mohl přinést Pavel Vrba, což je někdejší vůdce plzeňské smečky, jenže Vrba váhá. Laso mu znovu hodila Plzeň, pak Krakov i další.

Než se Sparta dozví Vrbovo resumé (zřejmě ne!), přemýšlí nad experimenty. Prozatím prosákla tři trenérská jména z Itálie. Christian Panucci, protože býval skvělý hráč, má českou matku a byt v Praze. Andrea Stramaccioni, protože je mladý a vedl Inter Milán. Francesco Guidolin, protože je zkušený, má zájem a naposledy trénoval Swansea. Revoluční řešení, že? Že by muž z ciziny (čili bez vazeb z minulosti) zapůsobil svěže a vyčistil svinčík. Pokud se však Sparta nezmění zevnitř a zůstane rozháraná, žádný trenér na světě jí nepomůže.