„Pyrotechnik se nesmí bát“
PRAHA Na linku 158 někdy lidé nahlásí podezřelé zavazadlo i v případech, kdy by výbušninu nikdo nečekal. „Raději pojedeme k planému poplachu, než aby se něco zanedbalo,“říká policejní pyrotechnik. Jak postupujete v případech nálezu podezřelého zavazadla? Při oznámení nálezu podezřelého předmětu prověří zprávu nejprve hlídka a pak podá zprávu pyrotechnikovi. Ten celou situaci vyhodnotí a pak prověří zavazadlo. Pokud jde o výbušný systém, je potřeba určit, zda je nutné ho zneškodnit na místě, nebo ho odvézt. V kolika případech jde opravdu o výbušninu? My vždycky předpokládáme, že tam výbušnina je. Ze stovek výjezdů jde ale jen o desítky případů. Míváte při řešení takových situací někdy strach? Nebezpečí samozřejmě vnímáme, ale není to tak, že by se pyrotechnik přímo bál. Strach je emoce, kterou musíme umět zvládnout. Proto si vybíráme kolegy i ve spolupráci s psychology. K nástražným výbušným systémům navíc jezdí lidé, kteří už jsou na opravdové špičce oboru. Pro ně to pak není strach, ale spíš taková konfrontace s tou výbušninou. Co dalšího kromě výjezdů k podezření na nástražný výbušný systém vaše práce obnáší? Je to především výcvik. Zkoušíme různé situace a práci s technikou. Musí se cvičit každý den, aby člověk neztratil tu dovednost. A také zdokonalovat a reagovat na nové systémy. Musíme znát aktuální bezpečnostní situaci a stav ohrožení. Pak je to samozřejmě nutná údržba techniky a další úkoly. Zmiňoval jste, že musíte umět potlačit strach. Co je ještě pro práci pyrotechnika potřeba? Důležitá je trpělivost. A člověk musí mít hlavně jistotu sám v sebe. V ostré akci si musí věřit v tom, že veškeré znalosti a dovednosti získané výcvikem dokáže plně využít. Důležitá je i týmová práce, je potřeba si vzájemně vypomáhat a sdílet zkušenosti a informace třeba i se zahraničními kolegy. Máte nějaký případ, který vám utkvěl v paměti? Jeden mě napadá v souvislosti s tím, jak lidé vnímají podezřelý předmět. Stalo se nám, že oznamovatel zavolal na linku 158, že viděl muže, který šel s papírovou krabicí ke kontejneru, rozhlídnul se, krabici položil na zem a rozběhl se směrem k tramvaji. Na místo přijel pyrotechnik a v papírové krabici našel jen starý papír, protože to byl kontejner na papír. V takových případech se divíme, co lidem přijde podezřelé. Ale jsme radši, když to nahlásí a my to zkontrolujeme, než kdyby se něco zanedbalo. Takže nejste otrávení, když vyjedete k planému poplachu? To vůbec ne. Kromě toho, že je lepší, když nikomu nehrozí nebezpečí, nám to přinese i další ostrý výcvik. Pro příště pak můžeme být lépe připraveni. (baj)