Masivní výstavba Barrandovu nehrozí
Zpracovaná územní studie bude pro sídliště Barrandov nezávazná, shodla se Praha 5 a magistrát
PRAHA Nové byty pro osm tisíc lidí měly v příštích letech vyrůst podle architektonické studie na Barrandově. Po zveřejnění její podoby letos v březnu se však řada tamních obyvatel postavila proti. Obávají se přílišného zahuštění a rozrůstání sídliště. Podle předsedkyně Výboru územního rozvoje Prahy 5 Zuzany Hamanové (zvolená za DJK) se ale nyní radnice dohodla s hlavním městem, že využije jen její menší část, zbytek poslouží pro další diskusi jako jedno z možných řešení. Došlo ke shodě v názoru, že představený koncept studie je třeba chápat především jako myšlenkový zdroj celkového řešení území. Pro velikost území, předpokládané rozsáhlé zásahy do územního plánu a složité majetkové poměry je ovšem tento záměr jako jeden celek neprojednatelný. Následující postup se zaměří na dílčí část území s ujasněnými majetkovými vztahy, kde se nepředpokládá razantní změna územního plánu. Urbanistický návrh konkrétně využijeme pro zpřesnění podmínek výstavby v jihozápadní části Barrandova v okolí Werichovy ulice. Zkušenosti získané při tvorbě konceptu a jeho projednávání pak budou sloužit jako podklad pro zadání dílčí územní studie. Zadání proběhlo na podzim roku 2015 z osobní iniciativy tehdejšího místostarosty pro územní rozvoj ze Strany zelených Lukáše Budína, přičemž faktický smysl zadání studie se poněkud ztrácel v populistických proklamacích zelených. Deklarovaným cílem mělo být dotvoření sídliště jako plnohodnotného města.
Občanům však bylo patrně slibováno nemožné, totiž to, že nová studie rázem zastaví veškerou problematickou výstavbu v území a vznikne nové a krásné město. Zadání předpokládalo opustit do té doby respektovanou studii dostavby Barrandova od ateliéru AHK (Architekti Hölzel a Kerel). Počítalo se s lanovkou ze sídliště Barrandov do Butovic, jinak byla ale formulace zadání poměrně obecná a ponechávala velký prostor iniciativě tvůrců. Měla jsem ke studii nedůvěru, nerozuměla jsem příliš tomu, proč ve stabilizovaném území navrhovat tak razantní změnu, která kompletně mění územní plán, mění velikosti, tvary i způsob zastavění všech zastavitelných pozemků, které jsou v soukromých rukách a kde nám nic nepatří. Ve výsledku si myslím, že obecně přinesla velmi zajímavý návrh na dotvoření konce sídliště, založený na kompaktnějším městu v blokové struktuře na menší rozloze, které je obklopeno okružním parkem. Domnívám se, že tento nápad by stál za to, aby jej všichni aktéři v území zkusili uskutečnit. Vyžadovalo Budoucnost Barrandova? by to ovšem obrovské úsilí, velmi složitá jednání o majetkových vypořádáních, vůli zainvestovat park a také ochotu měnit dosavadní postupy. Jednalo by se o jednoznačnou nepřekročitelnou linii, kde končí město a kde začíná příroda. Toto řešení představuje nový přístup ve vztahu města a krajiny. Je třeba si uvědomit, že v území stále platí současný územní plán a v souladu s tímto zákonem se v něm smí stavět. Aktuální studie pojímá další výstavbu zcela novým způsobem a právě navázání na současnou výstavbu se ukazuje být jedním z hlavních problémů záměru. Celé území je v rukou soukromých investorů, kterým lze těžko nadiktovat, že mají několik let počkat na novou studii a změnu územního plánu a stavět jinak než doposud. Pokud by byl záměr představený ve studii realizován, znamenalo by to v prvé řadě změnu územního plánu, tedy záležitost několika let. Kromě toho složitá majetková vypořádání pozemků, kterým se mění funkce, a tím i hodnota. Teprve po změně územního plánu by mohla být studie zaregistrována jako územní studie závazná pro rozhodování. Stavby podle nové studie by pak musely projít klasickým územním a stavebním řízením, což Stanovisko Spolek Za lepší Barrandov k územní studii
stanovisko ateliéru A69 architekti. Za lepší Barrandov v roce 2014
rozvoje územního
pomíjejí zájmy obyvatel.
při obvyklých průtazích představuje dalších několik let. Při optimistické variantě by to dohromady tedy znamenalo téměř deset let. Studie s občanskou vybaveností počítá a konkrétní nároky jsou jednou z hlavních otázek k projednání s městskou částí. Tvůrci vycházeli z jisté demografické studie, ale například u školství zřejmě nebyla správně aktualizována vstupní data. Dle jednání na školském výboru městské části bude městská část v území zásadně požadovat jednu plnohodnotnou základní školu včetně sportovního zázemí a dvě plnohodnotné školky – státní, nikoliv soukromé. Pokud soukromé vzniknou, mohou nabídku rozšířit. V rámci projednávání bude radnice muset zodpovědně diskutovat právě řešení budoucí vybavenosti. Problematicky ale také vnímáme předložené doplňování některých objektů do stávající struktury sídliště. Barrandovské sídliště bylo navrženo s jasnou kompozicí, pro svou podobu a kvalitní prostory je obecně dobře vnímáno, a tak by každé vyplnění dosud volného prostoru mělo být pečlivě posuzováno. Navrženou zástavbu na ploše dětského hřiště u současné konečné stanice tramvaje nepovažuji za odůvodněnou. Záměrem městské části rozhodně není a nikdy nebylo rušení hřiště. Smysl určitě měla. Radnice vnímá studii jako návrh renomovaného architektonického a urbanistického ateliéru, který v ní uplatnil svoji invenci i odborný názor. Hlavní nápad se vznikem okružního parku a kompaktnějším městem považujeme za velmi zajímavý.