Velký test oranžád Fanta

Ve světě dozrává 500 odrůd pomerančů, byť jich v Evropě známe sotva dvacet. I pomerančová fanta, již koupíte v Česku, je jen jednou z mnoha existujících variant.

Pokud chcete připravit pořádnou domácí oranžádu, vymačkáte dostatek pomerančů i s dužninou, přidáte pár lžic cukru rozpuštěného v horké vodě a čerstvou sodovku. Nic víc.

Když se podobná limonáda vyrábí v továrně ve velkém, ubude šťávy z pomerančů, zato se recept rozroste o různé stabilizátory, konzervanty, barviva či příchutě.

Asi vás nepřekvapí, že se receptury jednotlivých výrobců citelně liší. Redakci MF DNES však zajímalo, jestli se může odlišovat i jedna konkrétní limonáda, v tomto případě fanta, v různých zemích.

Je česká varianta horší? Přes 70 procent spotřebitelů by takový výsledek podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK očekávalo. A nakolik je její složení rozdílné od té americké či německé?

Zpoza Atlantiku i z automatu v redakci

Aby bylo co testovat, nechala si MF DNES přivézt deset vzorků z různých koutů Evropy, jeden byl domácí, další z USA (ten do Česka překonal vzdálenost téměř devět tisíc kilometrů) a z Egypta. Právě o egyptské fantě se na některých diskusních fórech konzumenti zmiňují jako o mimořádně chutné.

Už když se lahve scházely v redakční chladničce, bylo zřejmé, že se vzorky liší. Fanta z Beneluxu či Itálie připomínala odstínem spíš citronádu, švýcarská byla sytě žlutá a egyptský vzorek byl až ohnivě oranžový.

Stejně různorodé byly i lahve samotné, etikety a na nich vypsané složení a nutriční hodnoty.

V „pravé“americké fantě například nenajdete ani mililitr ovocné šťávy. Ta chybí i v nápoji z rozpáleného Egypta, kdežto italská či francouzská jí mají 12 procent.

Na Pyrenejském poloostrově sladí výrobce, společnost Coca-Cola, limonádu cukrem, glukózo-fruktózovým sirupem i umělými sladidly (podobně jako ve Francii), pro český a slovenský trh volí fruktózo-glukózový sirup a pro německý výhradně cukr.

Proč se složení tolik liší? „V některých zemích jižní Evropy je minimální obsah šťávy z citrusů v nealkoholických nápojích upraven legislativou, která podporuje pěstitele citrusů, ve většině ostatních zemí Evropy je podíl ovocné složky nižší. V každé zemi se rozhodujeme i na základě chuťových preferencí spotřebitelů, protože někde dávají lidé podle průzkumů přednost méně ‚džusové‘, a tedy i méně sladké chuti,“vysvětluje přístup výrobce Kateřina Švecová.