Šance přežít se zvyšuje

Prevenci rakoviny tlustého střeva už Češi začali brát vážně

Patřit ke světové špičce není vždy vítězstvím. Platí to i v případě rakoviny tlustého střeva. V počtu nemocných i úmrtí na toto zákeřné onkologické onemocnění patří Česká republika dlouhodobě mezi země, které vévodí světovým statistikám.

Kolorektální karcinom je druhým nejčastějším onkologickým onemocněním, se kterým se lékaři v českých ordinacích setkávají. Hned po rakovině prsu u žen a prostaty u mužů. Na rozdíl od nich ale zabíjí častěji, umírá na něj v průměru každý druhý pacient.

Nyní to ale vypadá, že se po letech plných špatných zpráv přece jen blýská na o něco lepší časy. Ještě nedávno pacientů, kteří si během jednoho roku v ordinaci museli vyslechnout zprávu, že touto zákeřnou nemocí trpí, pravidelně přibývalo. V současnosti je jich přes osm tisíc za rok a vypadá to, že se jejich počet minimálně ustálil. Ale především to vypadá, že začalo ubývat těch, kteří rakovině tlustého střeva a konečníku podlehnou.

„U nádorových onemocnění trávicího traktu, především u rakoviny tlustého střeva a konečníku, pozorujeme v posledních letech setrvalý stav, co se týče záchytu nových onemocnění, a dokonce pokles u úmrtnosti,“říká Michal Konečný, zástupce přednosty II. interní kliniky gastroenterologické a hepatologické Fakultní nemocnice Olomouc.

Za vítězství se to ale rozhodně považovat nedá. Česká republika je v počtu nově zachycených onemocnění aktuálně na celosvětovém žebříčku na 5. místě. Před ní je už jen Slovensko, Maďarsko, Dánsko a Nizozemí. Zejména u českých mužů je riziko onemocnění vysoké.

Pozitivní obrat po dlouhých letech špatných zpráv lékaři dávají jednoznačně do souvislosti s národním screeningovým programem, který v Česku odstartoval v roce 2009. Od roku 2014 k vyšetření pojišťovny zvou dopisem všechny své klienty nad 55 let věku.

Žádný screening samozřejmě nedokáže onemocnění zabránit, tak jako u všech typů rakovin jde ale o čas. Počty jsou to jednoduché. Pokud se na rakovinu i díky screeningu přijde v počátečních stadiích, šance na to, že pacient zůstane naživu minimálně dalších pět let, je zhruba devadesátiprocentní. K tomu má Česká republika ale daleko. V průměru zemře každý druhý pacient s kolorektálním karcinomem. I to je však výrazné zlepšení, ještě v 90. letech umíralo na stejné onemocnění skoro o polovinu nemocných více.

„Prokoloskopovanost populace je v tuto chvíli kolem dvaceti procent, podstatně méně než například u rakoviny prsu nebo děložního čípku, u kterých je stejně jako u kolorektálního karcinomu zaveden plošný screening,“říká Luděk Bouchner z interního oddělení Fakultní nemocnice Plzeň-Bory. Zároveň ale přiznává, že více pacientů by lékaři ani zvládnout nemohli. „My máme objednací lhůty dva měsíce, a to jsme rychlí. Jsou pracoviště, kde se na koloskopii čeká tři čtvrtě roku,“dodává Bouchner.

Gastroenterologové si navíc stěžují na výši úhrad za preventivní vyšetření, za která při podobných nákladech dostávají řádově nižší částky než jejich kolegové v Německu, ale i na Slovensku. Se screeningem přibylo i operací. „Nároky na chirurgické a endoskopické operace se natolik zvýšily, že to v naší nemocnici vedlo k vytvoření specializovaného týmu,“říká primářka gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice Olga Shonová.

Kromě kolorektálního karcinomu stále častěji řeší i nádory slinivky břišní, které mají ještě horší prognózu. „Na druhou stranu celosvětově ubývá rakoviny žaludku nebo také vředových chorob. Ve srovnání s dobou, kdy jsem před třiceti lety začínal, vředařů ubylo dramaticky, tak na deset procent,“říká Luděk Bouchner.