Není důvod, aby se zdraví vyhýbali lepku

Nebezpečné mohou být energetické nápoje, ale i zelené čaje, varuje gastroenterolog Julius Špičák

Profesor Julius Špičák pomáhá pacientům s nádory žaludku či slinivky, ale i těm, kterým zdánlivě nic není, přesto mají potíže s trávením. Upozorňuje, že strašák dnes není jen rakovina slinivky. „Podobně nepříznivě se chová i rakovina žlučových cest a žaludku,“říká přednosta hepatogastroenterologické kliniky v pražském IKEM. Přibývá podle něj také rakoviny jícnu, ke které přispívá především kouření. Tohoto druhu určitě ne, byla to první taková operace na světě. A to se stane jednou za život. Pozoruhodné jsou nové metody endoskopické léčby obezity, jednu z nich už provádíme nějakou dobu. Do tenkého střeva se zavede rukávec, který se ukotví v žaludku a pak vlaje v tenkém střevě a zabraňuje tím fyziologickým procesům trávení. To se stává méně účinné a lidé přirozeně hubnou. Kromě toho to má velmi příznivý vliv na cukrovku.

Ten se teď připravuje ve spolupráci s Izraelem. Horní část tenkého střeva je hormonálně velice aktivní a zasahuje i do metabolismu cukru. Řízená destrukce sliznice má opět příznivý vliv na cukrovku. Metodu plánujeme zavést během několika týdnů a stáváme se tak jedním z nejprogresivnějších center v Evropě. Před padesáti lety byl výzkum věcí geniální myšlenky, dnes je systematický a intenzivní. Přelomové momenty a skoky už jsou v medicíně obecně výjimečné a budou čím dál vzácnější. Vývoj už je dnes evolutivní, kdy přibližně po patnácti letech zjistíte, že endoskopie už je někde úplně jinde. Například neustále expanduje mimo trávicí trubici. Příkladem je akutní operace při nekróze slinivky břišní, kdy se protne žaludek a dutina odumřelé tkáně se vyčistí. Když srovnáte úhradu našich výkonů s úhradou v zahraničí, je to doslova groteskní. Je úplný zázrak, že tady vůbec ještě nějaká medicína funguje. Koloskopie v Česku stojí devět set korun a v Německu dvě stě eur, tedy něco přes pět tisíc korun, v Holandsku a Irsku dokonce tři sta eur. Důsledkem nízkých úhrad je, že náš medicínský kombajn jede na plné obrátky a my konáme příliš mnoho, aby se udržel příjem od zdravotních pojišťoven. Takže v Holandsku, kde je podle mě vůbec nejlepší medicína na světě, se provádí méně endoskopií než u nás a v Anglii je rozdíl ještě větší. Když to zjednoduším, gastroenterologie je onkologický obor. Takže základní otázka u nás vždy zní: Je to nádor, není to nádor? Pokud to je nádor, pak jakého stupně a jak jsem ho schopen řešit. Mezi další nikoliv přímo smrtelné, avšak vážné a obtěžující choroby patří střevní záněty. Celá oblast je navíc bohatě zásobena nervstvem. Vše, co se ve střevech děje, lidé velmi citlivě vnímají. Pohodu berou jako samozřejmost, ale ona není samozřejmá. Nejčastější diagnózou v ordinaci gastroenterologa jsou funkční poruchy, kdy mají lidé velmi intenzivní potíže jako úporné průjmy, zácpy, pálení žáhy nebo bolesti žaludku, a přitom nemají žádné viditelné onemocnění. Musíme to správně klasifikovat a pacientovi pomoct, což je zdánlivě banalita, ale ve skutečnosti velké doktorské mistrovství. U pacienta s celiakií je bezlepková dieta jedinou léčebnou metodou, kterou by měla hradit pojišťovna. Jenže ta to nehradí. Pacientům dává nějaký příspěvek, který jim ale zdaleka nestačí. Kdyby to měla pojišťovna platit, pak ale rozhodně ne u těch, kteří tu nemoc nemají. Na Slovensku to pojišťovny platí. U zdravého člověka pro bezlepkovou dietu nenajdete žádný racionální důvod. Jestli se ovšem cítí lépe, nebudu mu jeho víru brát. Rozhodně to nemůže nijak zásadně uškodit. Třeba vysoce kalorické potravinové doplňky, které používají kulturisté. Mohou se projevit velmi negativně. Napumpují do člověka kalorie, které se musí nějak zpracovat, a odnášejí to játra. To samé fastfoodová výživa, energetické nápoje. Určitým nebezpečím jsou i exotické potravinové doplňky, jako jsou zelené čaje. Často nejsou certifikované, my neznáme jejich původ a nevíme, co v tom je. Před tím bych velmi varoval. Všichni víme, jak vypadá správná životospráva, dodržujme ji. Není potřeba nic uměle přidávat, nejsou potřeba střevní výplachy ani exotické byliny. Těžko říct, protože o minulých generacích nemáme informace. Víme data pětadvacet třicet let dozadu a ani dnes nemáme o zdravotnictví spolehlivé informace. Je to paradox. Žijeme v době detailních informací o všem možném, ale ve zdravotnictví tomu tak není. To se na tom také podílí. Ale aby byla informatika spolehlivá, musí někdo vytvořit software a systém, který není levný. Ve zdravotnictví je to komplikovaný úkol, do kterého se nikomu nechce. Ale už se začínají objevovat relativně spolehlivé databáze. Přesné údaje máme už po mnoho let o novorozenecké úmrtnosti nebo o transplantacích, celoplošné informace o jiných parametrech však chybějí. A Češi jsou přitom celkem disciplinovaní. Když mají někam zadat nějaké údaje, zadají je. Poněkud ležérní jižané je spolehlivě nezadají. Navíc se dnes téměř nepitvá, takže až u sedmdesáti procent lidí nevíme, na co zemřeli. Narůstá rakovina slinivky a zcela zřetelně také rakovina jater, ale to je celosvětový problém. Důvod? Nadváha. Trend se však může změnit, protože se zvyšuje úspěšnost léčby zánětů jater a hepatitid. Nádory vznikají velmi často transformací z chronického zánětu, takže když vyléčíme chronický zánět, nestačí vzniknout rakovina. Už v době malého nádoru u ní cirkuluje po těle mnoho nádorových buněk. Vyřízneme nádor a mylně si myslíme, že je problém odstraněn, jenže tomu tak není. Mikrometastázy ještě nejsou detekovatelné, ale jsou tam. Rakovina slinivky je také velmi málo citlivá na ozařování a chemoterapii. Při léčbě je cílem donutit nádor, aby se jeho vývoj v určité fázi zastavil, nebo dokonce zvrátil. A tento moment u rakoviny slinivky neznáme.