Oddalované rodičovství

Vyšší věk matek je stále rizikem. Medicína ale nabízí více řešení

Ještě v roce 2003 byl průměrný věk matek v době, kdy se jim narodilo první dítě, necelých 26 let. Dnes už se gynekologové běžně starají o ženy, které své první dítě porodí až po třicítce.

Umožňuje to i pokrok v medicíně. S věkem rodiček stoupá riziko genetických poruch, přibývá také problémů s otěhotněním. Není proto náhodou, že právě prenatální diagnostika a metody umělého oplodnění patří k těm oborům gynekologie, které v posledních letech zažívají rychlý rozvoj.

Vyvíjí se čím dál přesnější metody genetické diagnostiky, které jsou schopné zjistit vývojové vady už v prvních třech měsících těhotenství. A to s velkou přesností.

„Až 80 procent patologií nebo budoucích patologií je možné odhalit ke konci prvního trimestru gravidity. Specialisté jsou vybavení stále sofistikovanějšími přístroji. A dokážou tak mnohem dříve a přesněji odhalit ohrožení plodu,“říká přednosta ústecké gynekologicko-porodnické kliniky Tomáš Binder.

Pokud se během diagnostiky objeví problém, jsou tu další stupně vyšetření, které je možné podstoupit. Vyšetření, jako je odběr plodové vody kvůli diagnostice poruch u plodu, je dnes možné nahradit i neinvazivním vyšetřením s poměrně vysokým stupněm spolehlivosti.

Jde o diagnostiku z krve matky. Toto vyšetření však není hrazeno zdravotními pojišťovnami a stojí kolem deseti tisíc korun.

Častěji dnes rodí také ženy, které otěhotní díky metodám umělého oplodnění. „Díky tomu, že se provádí genetická vyšetření už u embryí, která jsou schopna odhalit onemocnění, lékaři dokážou vybrat zdravé embryo, a tyto ženy potom mají zdravé těhotenství a porodí zdravé dítě,“říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Pavel Ventruba.

Umělá oplodnění si často volí i ženy staršího věku. Ty však trpí různými onemocněními častěji než ženy mladé. S tím souvisí i plodnost, která kvůli narůstajícímu věku žen klesá. „Často mají zájem otěhotnět prvorodičky okolo věku třicet pět až třicet osm, ale to už my bijeme na poplach, to už je pozdě,“říká Ventruba. „Ne že by to nešlo, ale ta úspěšnost je výrazně nižší a hrozí určitá rizika jak pro matku, tak i pro dítě,“doplňuje.

Péče se zlepšuje na všech úrovních porodnictví. „Dnes nám například rodí ženy po transplantaci, což dříve bylo nemyslitelné. Máme rodičky po transplantaci jater, srdce, chlopně, to je dnes zcela běžné,“uvádí příklady Ventruba.

Úspěšnost porodů žen s onemocněním, což je dnes výrazně větší skupina, je vysoká díky nastavení systému prenatální péče, díky kterému lze podle Ventruby tvrdit, že Česko patří mezi nejvyspělejší země v tomto odvětví.

Jedním z hlavních úspěchů porodnictví je zvyšující se procento zachráněných dětí, které se narodí předčasně. Věnuje se jim porodní pracoviště perinatologie. „Stále platí, že v České republice se daří udržet systém perinatologických center, což je chlouba celého českého porodnictví,“říká Ventruba.

Tato centra díky intenzivní péči o předčasně narozené jsou schopná postarat se o nedonošené děti tak, že nemají žádné zdravotní následky. A díky tomuto oboru celková úmrtnost dříve narozených dětí klesá.

„Proto se i bráníme domácím porodům, aby nebyly ohroženy životy matek ani dětí,“dodává Ventruba.

Porodnice se však nebrání změnám, které by porody ženám zpříjemnily. Zútulňování prostředí a přítomnost porodních asistentek u porodu, to jsou novinky, o kterých si ženy před dvaceti lety mohly nechat jen zdát.

„My se nebráníme tomu, aby nekomplikované porody rodily porodní asistentky, což je momentálně trend, který zavádíme i na našem pracovišti. Ale jde o to, že v případě jakéhokoli ohrožení bude k dispozici lékař,“komentuje Ventruba. (údaje v tisících) 20–24 let 25–29 let 30–34 let 35–39 let Pramen: ÚZIS, ČSÚ