Císařský řez na přání? To není diagnóza

Dobrovolný porod císařem je právo vybrat si z něčeho, co se zaplatí z veřejných peněz.

Jeho strýc Ladislav Pilka byl „otcem“dětí ze zkumavky. Na podobně průkopnickou cestu se dal i profesor Radovan Pilka. Přednosta porodnicko-gynekologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc totiž pomáhá do české gynekologie zavádět robotickou chirurgii. Zlomem v jeho kariéře byla stáž ve francouzském La Rochelle, kam přijel na podzim 1992. A zažil šok, když zjistil, jak daleko před českými jsou místní lékaři v oblasti laparoskopických zákroků. Dlouho, na současnou úroveň Francouzů jsme se dostali až nyní.

Ten je relativně smutný, světový je optimističtější. Celosvětově totiž gynekologie robotické chirurgii dominuje, kdežto v Česku je relativně popelkou. Snad jen u nás v Olomouci a na dalších třech pracovištích v zemi ji využíváme ve větším rozsahu. My máme robota na centrálních sálech, kde s ním čtyři dny pracují urologové a jeden den gynekologové. Urologové udělají 300 robotických výkonů ročně, my 50.

V České republice jsou jen dva gynekologické výkony na robotu, které hradí pojišťovny – zhoubný nádor čípku a zhoubný nádor dělohy. V obou indikacích se jedná o tří- až šestihodinové zákroky, záleží na konstituci pacientek a nálezu během operace. V každém případě, víc než jednu operaci za den stihneme výjimečně. S robotem je to poprvé, kdy operatér nestojí přímo u operačního stolu a operační nástroje ovládá prostřednictvím joysticků. Na rozdíl od laparoskopie, kde jsme odkázaní na 2D obraz, navíc zrcadlově obrácený, robot umožňuje obraz ve 3D, jako v reálu. Nesmírnou výhodou robotů je, že operační nástroje jsou fixované kovovými rameny, tudíž se na ně nepřenáší třes rukou. Pokud je člověk psychicky fit, může s robotem operovat i do 80 let. Stejně jako u laparoskopie se lékař dostává do těla přes malé otvory, které po operaci bolí méně než velký řez. Rány se pak lépe i rychleji hojí a pacient se snáze vrací do normálního života. Důležité ale je, že roboty umožní zvládnout složité operace i lékařům, kteří by si na ně jinak netroufli. Nebudeme si nic nalhávat – ne každý je tak manuálně zručný, aby velmi rychle zvládl složité laparoskopické operace. Spoustu lidí odradí délka i intenzita potřebného tréninku. Robot díky svým vlastnostem výcvik nejen výrazně zkrátí, ale také odlehčí. Minimálně invazivní operace se tak bude moct využít u mnohem většího množství pacientů. Čísla hovoří jednoznačně – v České republice se laparoskopicky ty nejtěžší případy v gynekologii operují v 15 až 20 procentech, stejně jako ve Francii nebo ve Spojených státech, kde ale po zavedení robotů do specializovaných center má k této metodě přístup naráz 90 procent pacientů. To je obrovský rozdíl. Při porodech je sice ještě nepoužíváme, ale máme teď jednu pacientku, které robot jako první v Česku pomohl k tomu, aby vůbec měla dítě. Jde o ženu, která měla za sebou dva potraty v pokročilém stadiu těhotenství. Vždy okolo 23. týdne, v době, kdy byly její děti na hranici životaschopnosti, selhal děložní čípek jako uzávěr dělohy. Dříve se používala cerkláž, což znamená, že pacientka se lidově řečeno zašila, ale to v těchto extrémních případech nepomůže. Jediné, co dnes umíme udělat, je to, že kolem děložního hrdla založíme umělohmotnou nevstřebatelnou pásku, která čípek podrží. U několika pacientek jsme to udělali laparoskopicky, ale u zmíněné ženy jsme na tuto složitou operaci využili robota. Pacientka je už ve 33. týdnu těhotenství a vše je zatím v pořádku. Oficiálně taková diagnóza neexistuje. Ale existuje něco jako psychologická diagnóza. ... tak dosáhnete císařského řezu u nás nebo někde jinde. Ve zdravotnictví se dá bojovat se spoustou medicínských problémů, ale pokud si žena vezme do hlavy, že bude rodit císařským řezem, dá se to jen velmi těžko zlomit. To je otázka, která se diskutuje. Nepochybuji o tom, že pokud žena chce plastiku prsou nebo víček a hradí si ji sama, má právo si vybrat pracoviště, operatéra i typ implantátu. Tady ale mluvíme o právu vybrat si z něčeho, co je hrazeno z veřejných prostředků. Pokud by toto Gynekolog a porodník právo mělo být v naší společnosti vymahatelné, musí být schváleno celospolečenskou diskusí. Nemůže to být jen diskuse mezi lékařem a pacientem, protože náklady na operaci poneseme všichni. My lékaři jsme nadále striktně proti domácím porodům. Nejsme proti takzvaným ambulantním porodům – to znamená, že pacientka přijde, porodí u nás a za dvě hodiny může odejít. Porodí ale v prostředí, které je natolik bezpečné, aby v maximální míře eliminovalo rizika, jež během porodu mohou vyvstat pro matku i dítě. Je pravda, že určitá část porodů proběhne bez komplikací, a je vcelku jedno, jestli taková žena rodí doma, nebo v nemocnici, problém je, že to nikdo neví dopředu. Porod je dynamický děj, který se s každou vteřinou může změnit. Nebudeme stěhovat technologie do obývacích pokojů, ale ty obýváky přeneseme do nemocnic. Už v dohledné době zútulníme nemocnice tak, aby měly ženy pocit, že jsou ve svém. Když budu trochu fantazírovat, myslím, že v budoucnu bude mít společnost dost prostředků na to, aby se dalo jednoduchými úpravami aranžovat nemocniční prostředí tak, že bude téměř kopií domova ženy. Jsme tomu otevření a už na tom i pracujeme. Od 1. května máme takovou porodní asistentku nasmlouvanou. Chceme mít ale jistotu, že to je člověk odborně na úrovni. Tento postup vzbuzuje řadu otázek a nejistot, ale já myslím, že je to jedna z možných cest, jak odbourat palčivý problém domácích porodů. Nestává se to často, ale děje se to na každém pracovišti ve světě, které provozuje tento obor. České porodnictví je ovšem trochu paradox. Systém úhrady i organizace zdravotnické péče jsou velmi blízké švédskému, ale jak jsou stížnosti a soudy v oblasti porodnictví ve Švédsku velmi vzácné, tak v Česku jsou prakticky na takovém pořadu jako v USA. Tam je přitom úplně jiný systém úhrad. V Americe se mezi porodníky říká, že kdo nebyl za posledních pět let u soudu, tak nedělá porodnictví. I já tvrdím, že pokud tento obor děláte živě a jenom o něm nepřednášíte, tak riziko, že se dostanete do soudního sporu, je extrémně vysoké.