Ibis, Čína a šťastné číslo sedm

Na první pohled pěšina jako někde u nás. Na druhý už ne. Ve svahu prosvítala kupovitá hrobka ověšená bílými pentlemi a chvějící se listy nejbližšího stromu prozrazovaly jinan dvoulaločný. Střední Čína, pohoří Čchin-ling. Když jsem se ohlédl, v zapadajícím slunci jsem za údolím viděl strmé, hustě zarostlé svahy. A pak začali údolím přilétat velcí bílí ptáci. Měli nápadně červené hlavy a dlouhé tmavé zobáky. Usedali na borovice nedaleko od pěšiny. První, druhý, třetí… Nakonec jich bylo přesně sedm. V případě ibisů čínských víc než symbolické číslo.

Kdysi se ibis čínský běžně vyskytoval v Japonsku, Koreji, na Tchaj-wanu, v Číně a přilehlých oblastech Ruska. V roce 1981 však v Japonsku zbývalo pouhopouhých pět ptáků a v Číně již třetím rokem probíhalo doposud marné pátrání po dalších přeživších jedincích. Ibis čínský se nacházel na hranici vyhubení. Příčinami jeho zoufalé situace byly lov, odlesňování, vysušování mokřadů, především však používání nejrůznějších agrochemikálií, k němuž začalo docházet od 50. let.

Posledních pět ibisů přežívajících v Japonsku vzali tamní ochránci přírody raději do zajetí. Nikdy se jim je ale nepodařilo rozmnožit a poslední z nich uhynul roku 2003. Z centrální Číny, z pohoří Čchin-ling, však v květnu 1981 přišla překvapivá zpráva: Podařilo se tu objevit sedm volně žijících jedinců! Tři mláďata a čtyři dospělé ptáky.

Následovala velmi přísná opatření na ochranu posledních ibisů a jejich prostředí. Postupem času začala narůstat jak početnost divoké populace, tak počty jedinců v záchovném chovu, který byl vybudován z handicapovaných jedinců a zejména z mláďat odebraných z hnízd v přírodě. Dnes jsou v několika zařízeních odchovávány desítky ibisů ročně a probíhá jejich navracení do přírody, aby se ještě posílila volně žijící populace. Její velikost není přesně známa, údajně však může dosahovat až dvou tisíc jedinců.

Jako mimořádně významný dar poskytla Čína své ibisy také do Jižní Koreje a Japonska. A zejména v Japonsku je jejich chovu a snaze o návrat do volnosti věnována velká pozornost.

Jak se tedy zdá, příběh ibise čínského směřuje k dobrému konci. Bodem obratu byl rok 1981 – a šťastné číslo sedm.