Vynálezce okradli diváci ve Stromovce

Před 200 lety Josef Božek představil první paroloď na Vltavě. V depresi poničil vynález kladivem

PRAHA Ostudou a rozkradenou kasou skončilo před 200 lety ve Stromovce představení nebývalého divu techniky, první parolodi nejen v královském hlavním městě Praze, ale celých Čechách. Konstruktér úžasného parního stroje, stavovský mechanik pražského královského technického učiliště a vynálezce Josef Božek po zpackané prezentaci 1. června 1817 svůj vynález v návalu depresí zdemoloval kladivem.

Přitom v krásný den pozdního jara před 200 lety začalo vše znamenitě. Zemské presidium, tedy příslušný úřad, Božkovi jeho produkci na Vltavě ochotně povolilo. Mimo jiné také proto, že mechanik měl za sebou již první konstrukci parního stroje v Čechách a též úspěšnou prezentaci parovozu, prvního „samohýbátka“svého druhu v Evropě. „S vysokým povolením budu míti v neděli dne 1. června roku 1817, bude-li tomu přáti počasí, čest vysoké šlechtě a ctěnému obecenstvu veřejně předvésti sedm sáhů dlouhou a devět stop širokou loď parní, na rameni vltavském při mlýně císařském a svůj umělý vůz parní na rybniční hrázi,“hlásal Josef Božek. Na akci zvaly německy psané plakáty, na nichž autor zobrazil jak parovůz, tak parní loď.

Lodní parostroj šikovný vynálezce nejprve vyzkoušel na modelu, plavidle o délce přibližně metr. Vše fungovalo Přišel po Bohemii Vizitka 1811

Jiří František August Buquoy.

1812

ústavu 1813 Ypsilantiho parní stroj astronomickém Alexandera bezvadně. V první skutečnou parní loď Božek posléze proměnil klasický převoznický prám o délce přibližně 13 metrů a šířce necelých tří metrů. „Božek připevnil na prám dvouválcový ležatý parní stroj s klikovým mechanismem vlastní výroby, s kotlem a primitivním kolesem umístěným na zádi,“uvedl historik Josef Bartoš.

Slibovaná parolodní produkce do Stromovky přilákala nesčetné zástupy urozených návštěvníků a měšťanů, účast přislíbil pražský purkmistr Jan Jiří Karl. Za vstupenky se platilo a Božek počítal, že výtěžkem z lístků pokryje náklady. „S velkou lodí parní, která pro větší zábavu obecenstva jest opatřena malou dělostřelbou námořní, bude od mlýna císařského po proudu a proti němu jezditi, ale jen tak daleko, aby ctění diváci ze svých míst vše viděli,“vysvětlil Božek.

Pražané na vlastní oči viděli, co dokáže parní stroj. Tvůrce byl nadšen a mohl snít o tom, že bude prvním, kdo vyšle parní lodě na české řeky. Jenže o páté hodině odpoledne přišla nečekaná průtrž mračen. Nečas záhy přešel, jenže s prchajícími davy zmizela pokladna i se vstupným. Pro technika to představovalo těžko stravitelnou ránu. „Božek se konstrukcí zadlužil natolik, že byl nucen rozprodat celý svůj majetek, aby uspokojil věřitele. Zadlužený Božek v prudkém hnutí mysli vše rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil,“uvedla historička Magda Králová. Z nejhoršího mu pomohla půjčka 300 zlatých od univerzitního profesora Josefa Gerstnera a také ředitele českého polytechnického ústavu.

Na techniku však navzdory hlubokému zklamání Božek nezanevřel. Věnoval se třeba konstrukcím čerpadel pro vodárny, navrhoval vagony koněspřežky na jihu Čech. Spolu se svými syny konstruoval též znamenité hodiny všech tvarů a velikostí, například pro věž karlínské Invalidovny.

První privilegium na paroplavbu po Vltavě dostal až 20 let poté bankéř Moritz Zdekauer, ten je ale nakonec nevyužil. Božkův sen o pravidelné plavbě naplnili až Angličané John Andrews a Joseph John Ruston v Karlíně. První parník v pravidelném provozu hrdě nazvali Bohemia. Od roku 1841 jezdil na pravidelné lince do Saska. Jezdil jím i Hans Christian Andersen. Fakta Lodě na Vltavě dnes historický kolesový parník Vyšehrad, Rhapsody, pohon, parník Vltava. nejmodernější Bohemia hybridní zoologické zahrady v Troji. z Rašínova nábřeží historického přístaviště na Zbraslavi,