S Pobřežní hlídkou u líné bahnité louže

V jedné z nejotravnějších chvil Pobřežní hlídky – a že jich je! – člověku maně naskočí citát z klasika, Hamletův povzdech „jak nudný, prázdný, ploský, nicotný“.

Přesně to je film, jenž zcizil dávnému seriálu název a trenky. Nic víc.

Vydává se za akční komedii, ale co do akce je líný a vůči humoru odolný, pokud se jím nemíní nekonečné hrátky s obsahem pod trenkami. Všechny dámy včetně ústřední zlosynky sice mají předlouhé nohy a oba hlavní hrdinové, Dwayne Johnson a Zac Efron, vypracované svaly, ale svorně je ukazují tak uměle, že vzrušení předem zabijí.

Výkony herců a scenáristů vykazují vzácnou shodu: opravdu nelze rozhodnout, zda jsou dutější dialogy „Ještě nejsem připravený - Ale oni tě potřebují“, či způsob, jímž je hvězdy vyslovují. Johnson se chová jako komiksový superhrdina chrlící morální poučky, čímž film zbavuje Kdo na to půjde

jediné možné spásy, totiž brát jej jako parodii. A zápletka, jež z plavčíků učiní elitní protidrogovou jednotku odhalující korupci, je velmi slušně řečeno dětinská – ovšem děti do patnácti let na Pobřežní hlídku kvůli slovním vulgaritám nesmějí.

Tak kdo na ni půjde – milovníci akce? Těžko, ani žraloka v té bahnité louži nezahlédnou, jen jeden požár lodi, jednu běžnou jízdu na vodních skútrech a pár pěstních rvaček. Nápad vykazuje jediná, jež se odehrává v dětském pokojíku – za deset procent. Druhých deset procent lze přihodit za nostalgické, ač trapné zjevení ikony seriálu Davida Hasselhoffa, a pět za milosrdnou otupělost, do níž film diváka zahalí účinněji než koňská dávka sedativ.

Pobřežní hlídka USA, 2017