Alzheimer láká silné hráče

Státu chybí plán, jak financovat domovy seniorů

49 79 105 156 183 383

Trh s péčí o seniory s demencí se dal do pohybu. Rakouská síť domovů pro seniory SeneCura razantně převzala dva konkurenty v Česku a další velký hráč, Alzheimer Centrum, přibral nového investora. Vzhledem ke stárnutí populace je to pro soukromníky perspektivní byznys, ale kvůli současnému způsobu financování zároveň extrémně náročná disciplína. Přežijí jen silní hráči.

V Česku je zhruba 53 tisíc lůžek v domovech pro seniory, třetina je specializovaná na lidi s demencí. Do desíti let by podle společnosti SeneCura bylo potřeba vybudovat v Česku až 100 tisíc nových lůžek – polovina z toho chybí už dnes. „Kdyby je měl stát sám vybudovat a provozovat, přišlo by to na 250 miliard korun během deseti let,“říká Ondřej Plšek ze SeneCury.

Stát přitom nemá žádný plán na to, jak poptávce vyhovět. Do budování domovů pro seniory se proto v posledních několika letech pustili soukromníci na vlastní pěst a doufali, že jim stát vyjde vstříc. Zatím se tak nestalo a to je možná i důvod, proč se firmy Anavita a Grand Park rozhodly přenechat místo silnějšímu. SeneCura patří pod přední evropskou síť domovů Orpea, která je obchodovaná na burze.

Nejvíc soukromníky trápí systém dotací, na které dosáhnou jen někteří – nejprve je třeba dostat se do krajské dotační sítě. „Aby tam byli zařazeni, musí kraj přesvědčit, že jejich kapacita je v lokalitě potřebná,“vysvětluje Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Ročně se podle asociace mezi domovy seniorů rozdělí zhruba miliarda korun. Na vstup nových domovů do sítě je aktuálně stopstav, nikdo ze stávajících se o balík peněz nechce dělit s nováčky.

Zařízení pro seniory včetně těch soukromých smějí od klientů vybírat maximálně 11 300 korun měsíčně, přičemž seniorovi musí zbýt z důchodu 15 procent na kapesné. Dalšími zdroji jsou příspěvek na péči a platba od pojišťovny. Pokud mají volnou kapacitu, jsou povinni přijmout každého uchazeče, který splní zdravotní podmínky.

V praxi to ovšem funguje tak, že se vybírají různé doplatky za nadstandard a sponzorské příspěvky od příbuzných. Zákon pak neupravuje pořadníky, takže si soukromníci bez dotací de facto mohou vybírat ty, kteří si dobrovolně připlatí.

„Podali jsme pozměňovací návrh k zákonu o sociálních službách, aby stát maximální úhradu nereguloval, když domovům žádné dotace neposílá,“říká Horecký. Ministerstvo práce nicméně návrh nepodpořilo.

Podnikatelé by nejradši dotace zrušili. „Stát by měl nastavit systém, který dotace nepotřebuje. Příspěvek státu by měl jít za seniorem,“myslí si také Jaroslava Jůzová, ředitelka sítě Alzheimer Centrum, kam letos vstoupila společnost Unicapital finančníka Pavla Hubáčka. K jejich stávajícím dvanácti zařízením brzy přibudou čtyři nové domovy.

SeneCura má také vlastní představu, jak systém změnit – prosazuje rakouský model, kde je místo v domově seniorů nárokové a primárně se hradí z důchodu a majetku klienta. Když na to senior nemá, dorovnává náklady do určité výše stát a je jedno, jestli soukromému, nebo státnímu zařízení. 36 2011 43 52 71 79