Bojíte se? Odpoví žáci i učitelé

Magistrát bude zkoumat šikanu ve školách. Ředitelům to může vynést vyhazov i udržení místa

PRAHA Pětapadesátiletá učitelka angličtiny Ludmila V. zkolabovala začátkem loňského února přímo ve škole. Přes urychleně přivolanou pomoc posléze zemřela ve střešovické nemocnici.

Jen krátce nato unikla na veřejnost videa, která zachytila, jak pedagožku brutálně šikanuje několik žáků. Ač tehdejší vedení školy tvrdilo, že nemorální chování studentů nemělo na úmrtí učitelky vliv, podle mnohých k jejímu tragickému konci alespoň dopomohlo.

Tolik stručný popis loňských událostí, které rozdmýchaly novou vlnu zájmu o problém šikany v pražských školách. Více než rok staré dění má však dnes svou dohru.

Magistrát, který zřizuje téměř dvě stovky převážně středních škol, se chce zasadit o to, aby k podobné situaci znovu nedošlo.

Připravil proto projekt s názvem Bezpečná pražská škola, na který město nedávno vybralo dodavatele a který má zmapovat, jaká je ve školách aktuálně situace. „Jde o hloubkový průzkum školního a pracovního klimatu ve školách zřizovaných hlavním městem Prahou, který nám zajistí komplexní monitoring atmosféry a bezpečnosti všech aktérů školských služeb na našich školách,“uvedla radní pro školství Irena Ropková (ČSSD).

Magistrát podle ní o podobné analýze uvažoval už delší dobu, ale právě odhalení šikany na Střední průmyslové škole Na Třebešíně celou záležitost uspíšilo. „V souvislosti s nešťastnými událostmi jsme se rozhodli rozsáhlý projekt realizovat, a to co nejdříve,“dodala.

To, zda se žáci i učitelé cítí ve školách bezpečně, bude vybraná firma SC&C zjišťovat pomocí dotazníků. Jejich analýza by měla Praze ukázat, jaké na školách panují ve skutečnosti poměry.

„Případ na Třebešíně, jakkoliv je tragický, upozornil na nový rozměr, a to je zkoumání nejen vzájemných vztahů mezi žáky ve třídách a mezi vedením školy a pedagogy, ale také mezi studenty a učiteli,“říká k plánovanému průzkumu předseda výboru pro výchovu a vzdělávání Patrik Nacher (ANO).

Celkem SC&C osloví 56 tisíc respondentů, kterým vyplnění anonymního dotazníku zabere maximálně hodinu. Praha za projekt zaplatí 2,4 milionu korun, tedy 44 korun za jednoho respondenta.

„Získáme tak komplexní přehled o silných a slabých stránkách činnosti našich škol v oblasti školní atmosféry, která se významným způsobem podílí na kvalitě vzdělávání žáků, a přehled o udržování a rozvoji klimatu a interpersonálních vztahů,“dodává Ropková.

Město prý bude mít takto rozsáhlý soubor informací, který využije ke srovnání kvality svých škol, poprvé ve své historii. Podle Nachera jej Praha využije mimo jiné k odhalení škol, kde je problém například se šikanou teprve v zárodku.

„Praha jako zřizovatel může zejména tlačit na ředitele, aby učinil některá opatření, ale i vytvářet pravidla a doporučení, která by platila pro všechny školy, které zřizuje,“upřesňuje možná návazná opatření Nacher.

A zejména proto jsou k nápadu skeptičtější oslovení ředitelé. Obávají se, že výsledky analýzy, respektive následná opatření magistrátu, zatíží i školy, které v otázce bezpečnosti nemají problémy. „Ministerstvo nebo zřizovatel si vždy něco vymyslí a práce s tím spojená dopadne na ředitele škol. Zároveň jim ale odeberou pravomoci. Bezpečnost ve škole samozřejmě řešíme a nepotřebujeme v tomto směru centrální rozhodování,“říká ředitel Gymnázia Jana Keplera a senátor za TOP 09 Jiří Růžička.

S tím souhlasí i ekonom a bývalý ředitel Obchodní akademie Heroldovy sady Petr Klínský. „Není vůbec od věci bezpečnost zmapovat. Každá škola je ale úplně jiná, centrálně proto tento problém řešit nejde. Některé školy s tím určitě budou mít více problémů, takže tam musí být opatření úplně jiná,“říká.

Projekt nicméně vnímají pozitivně odborníci. „Vztahy mezi pedagogickým sborem, ale i mezi učiteli, žáky a rodiči, jsou něčím, čemu by se pozornost věnovat měla, protože samozřejmě ovlivňují to, jak je škola bezpečná,“myslí si Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školní psychologie ČR.

Podle ní by se měl magistrát soustředit i na lepší spolupráci s těmi, kdo se už touto problematikou přímo ve školách zabývají. „Zřizovatel je víceméně jen úředník. I jeho pohled ale může mít cenu. Tím, že to je někdo, kdo přichází řekněme z vnějšího světa, může některé situace a signály ne zrovna bezpečného prostředí vnímat docela dobře,“dodává Zapletalová.

Výsledek analýzy bude mít navíc i zcela reálný dopad na to, kdo jednotlivé pražské školy povede, jelikož ovlivní, zda si tamní ředitelé udrží své místo, či nikoliv. Praha zaměstnává necelé dvě stovky ředitelů a příští rok končí více než polovině z nich funkční období.

Město proto přemýšlí, jak rozhodnout, ve kterých školách bude na jejich místa vyhlašovat konkurz a které ředitele ve funkci na dalších šest let pouze potvrdí. Kromě výstupů z projektu Bezpečná pražská škola město přihlédne i k ekonomickým výsledkům škol, hodnocení České školní inspekce a ke stanovisku školské rady. A ředitelé městu také předloží svou vizi dalšího rozvoje školy. „S řediteli máme i vlastní zkušenosti. Upřímně řečeno, jestli je ředitel dobrý a aktivní, jestli to je srdcař, který svou prací žije, je poznat po pěti minutách rozhovoru,“říká Nacher s tím, že v případě takových ředitelů podle něj nedává smysl dělat konkurzy. „Dokonce bych řekl, že je povinností zřizovatele takového profesionálního srdcaře ve funkci potvrdit,“dodal Nacher.