Aleje stmelují. Lidé se za ně postavili
Stromořadí na Vinohradech i Letné přežilo, Karlínské náměstí o několik starých platanů přišlo
PRAHA Vyvářejí neopakovatelnou atmosféru na mnoha místech metropole, přesto jsou mnohdy přehlížené a v některých případech jim dokonce hrozil zánik. Řeč je o pražských alejích, které stojí v parcích, na hřbitovech a jiné lemují silnice. V každém případě v horkých letních dnech poskytují příjemný stín, proto obzvláště nyní mohou být příjemným cílem vycházky.
Že je v Praze množství skutečně významných stromořadí, dokazuje skutečnost, že několik jich každoročně získá nominaci v anketě Alej roku České republiky. Zatím největšího úspěchu dosáhlo akátové stromořadí v Belgické ulici na Vinohradech, které se v roce 2014 umístilo na třetím místě. Svoji roli při hlasování veřejnosti do jisté míry sehrál i příběh o boji místních obyvatel za záchranu stromořadí.
Před chystanou kompletní rekonstrukcí Belgické měly být v délce asi půl kilometru desítky starých akátů stojících ve dvou řadách pokáceny. Technická správa komunikací (TSK) vycházela ze svého průzkumu, podle kterého je polovina z téměř osmdesátky dřevin ve špatném zdravotním stavu. Obyvatelé z přilehlých činžovních domů se však postavili na odpor a společně založili sousedskou iniciativu Belgická žije. V petici za záchranu stromů shromáždili přes 1 700 podpisů a docílili toho, že TSK kácení odložila a nechala vypracovat podrobný znalecký posudek. Ten následně ukázal, že skutečně špatných dřevin je jen několik.
Projekt byl upraven a většina stromů po dvou letech sporů nakonec definitivně zůstala stát a dočkala se pouze odborného prořezu. První fáze šetrné opravy ulice skončila loni na podzim, druhá část má být hotova letos do konce července. „Stromy zůstaly stát, jestli jim ale nějak neublížily probíhající práce, uvidíme teprve časem. Na to je zatím příliš brzy,“komentuje aktuální stav Martin Švihla z uskupení Belgická žije.
Společné úsilí místní spojilo a Belgická, která leží na dohled od frekventovaného náměstí Míru, postupně kulturně a společensky ožívá, a to paradoxně ještě ve větší míře než kdykoliv předtím. „Snaha zachránit alej vyvolala sousedskou spolupráci, zorganizovali jsme několik akcí a Belgická se dále výrazně rozvíjí. Na podzim bychom se například Stále stojí
znovu rádi zapojili s programem do projektu Zažít město jinak,“dodává Švihla.
Podobný případ zažila o několik let dříve i Praha 6. Kácení mělo potkat čtyřřadou lipovou alej v parku Thákurova v Dejvicích kvůli tomu, že údajně hrozil pád větví. S tím nesouhlasilo sdružení Tilia Thákurova, přes jejich protesty však v roce 2012 nechala TSK deset vzrostlých lip pokácet, zbytek zůstal. Uvolněný prostor brzy zabrala nová výsadba, i díky tomu místo zůstává příjemným místem odpočinku pro kolemjdoucí.
Za návštěvu rozhodně stojí také stromořadí osmdesáti platanů javorolistých v Letenských sadech v Praze 7. Více než sto let staré stromy vysadil zahradní architekt František Thomayer v rámci nové koncepce parku koncem 80. let 19. století. Jejich stav začalo město více řešit teprve v roce 2006, kdy místní obyvatelé v referendu vyslovili přání, aby všechny stromy dožily namísto průběžné obnovy, která by jednotný charakter narušila. Nové posudky nechal magistrát vypracovat loni a vyplynulo z nich, že se stav dřevin znovu zhoršil. Přesto odborníci letos na jaře přistoupili pouze k důkladnému prořezu a kácení prozatím odložili, Letná proto o svoji pýchu zatím nepřišla.
Naopak v památné platanové aleji na Karlínském náměstí už pět mohutných stromů chybí. Dendrologický posudek objevil pokročilou hnilobu a přes protesty obyvatel Prahy 8 v květnu roku 2015 stromy padly k zemi.
Samostatnou kapitolou jsou aleje v hlavním městě, které zdobí cesty na hřbitovech. V oáze klidu uprostřed velkoměsta se nachází návštěvník, který prochází dlouhým lipovým stromořadím na Olšanských hřbitovech.
Jen o kus dál vede Novým židovským hřbitovem javorová alej specifická především břečťanem, který ji porůstá a společně s křivolakými větvemi navozuje až tísnivou atmosféru. Procházku lze spojit s návštěvou hrobu spisovatele Franze Kafky, který zde odpočívá.
Třetí podobné stromořadí naleznou Pražané na Ďáblickém hřbitově. Desítky lip tam lemují cestu k místu, kde jsou pochovány některé oběti heydrichiády. Mezi jinými zde leží i hrdinové Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří atentát na zastupujícího říšského protektora před 75 lety provedli.