Ublížený Rasmussen: Cyklistika je čistší, ale ne čistá
Na tváři jen pár vrásek, hlava vyholená a tvář stejně hubená jako kdysi. „Mám skoro závodní váhu,“říká Michael Rasmussen. Před sedmi lety byl ve žlutém trikotu čtyři dny před cílem Tour, ale tým jej kvůli podezření z dopingu vyloučil. „Vítězný Contador tehdy nebyl lepší než já. Jen dojel závod,“říká 43letý Dán, který je na Tour novinářem bulvárního listu Ekstra Bladet. Připadá si okradený, i proto útočí na dnešní cyklistiku. Kritizuje také to, jak odlišně jsou přijímáni zpět dopingoví hříšníci.
„To je totiž obrovské pokrytectví cyklistiky,“tvrdí. „Pro lidi jako Richard Virenqe, Laurent Jalabert a další připravují červené koberce a jiní se ve Francii stěží můžou ukázat. Hodně to souvisí s národností.“
Francouzi a cyklisté z jižních států to mají po dopingovém trestu s návratem na Tour jednodušší podívejte se i na Alejandra Valverdeho nebo Alberta Contadora. Zato dopingoví hříšníci z Norska nebo Německa to mají dost těžké. Kromě Jana Ullricha zažívají těžké časy i Stefan Schumacher nebo Jörg Jaksche. To upřímně nechápu, bez ohledu na minulost. Možná v tom hraje roli nějaká politika. Celé je to dost podezřelé a vlastně všechno, co se ve Sky děje, mě nechává na pochybách, jestli neříkají jednu věc a nedělají druhou. Ta transparentnost, kterou se honosí, asi není tak úžasná, jak říkají. Ano, čistší je, ale čistá určitě není, což jsme viděli dva dny před startem Tour
Je vidět, že se dál používá i EPO, které je 30 let staré, krevní transfuze samozřejmě taky. Jen amfetaminy už snad ne. Proč si myslíte, že ne?
To sice ano, ale tohle je nezjistitelné. Bylo by velmi naivní myslet si, že krevní doping je z cyklistiky pryč. Ne, to určitě ne. Pak by se totiž ukázaly obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými cyklisty. Vytvořilo by se ďábělské hřiště, kde by pravidla favorizovala atlety s více penězi a kontakty. Ono to tak vždycky i trochu bylo, s většími týmy Mezinárodní cyklistická unie zacházela lépe. To vím, protože jsem byl v jednom z nejlepších – v Rabobanku. Nic. Nemůžete přece spoléhat na dobrovolnou organizaci, ke které se můžete přidat, a když se vám to přestane hodit, tak ji opustíte.
Na Sky, na Astanu, na Lotto NL-Jumbo, ty všechny se připojily a pak zase odešly. Je to jen stupidní kavárenský kroužek, který neslouží svému účelu. Členové MPCC říkají, že mají vysoké etické standardy, ale jen do té doby, než se ukáže, že vlastně nemají.—