Recenze: Nový Spider-Man
Tom Holland, který se v pavoučím trikotu poprvé mihl ve filmu Captain America: Občanská válka, má v příběhu Spider-Man: Homecoming velké sólo a ještě větší štěstí. Školí ho tu Robert Downey jr. a bojuje s ním Michael Keaton, tedy dva skuteční herci, což je na komiks docela luxus. Ostatně ani sám Holland, který svému patnáctiletému studentíkovi dychtícímu po hrdinských vavřínech a krásné starší spolužačce dává roztomile pubertální plachost typu Vladimíra Pucholta, se vedle slavnějších jmen neztratí. I když hereckou zralost po něm snímek vlastně nechce. Otázka, proč vůbec vzniká další verze tolikrát ohraného příběhu, má totiž tři odpovědi. Zaprvé, kupuje si stále mladší publikum – Spider-Man: Homecoming je v podstatě dětský film. Zadruhé, snaží se už v ději propojit, tedy prodat jednotlivé prvky marvelovského vesmíru. A zatřetí, s použitím odpovědí jedna a dvě zkrátka potřebuje na nezištném rekovi znovu vydělat.
Zopakujme si to: poprvé se Spider-Man objevil v marvelovském komiksu roku 1962, pět let poté už měl první z řady seriálů. Filmová trilogie z let 2002–2007 utržila celosvětově dvě a půl miliardy dolarů.
Příští remake následoval od roku 2012. A znovu po pěti letech nastává nový restart celé řady; bez ohledu na výsledek už se na rok 2019 ohlásil druhý díl.
Kousnutí vynechává
V čem se tedy premiérová verze liší? Vynechává popisné rodinné trauma, kousnutí pavoukem a obvyklé přípravné kroky k proměně chlapce v superhrdinu. Naopak pečlivě modeluje historii padoucha ve stylu „dohnali ho k tomu jiní, bohatí, mocní“; polidštěný je však spíše díky Keatonovi než zásluhou šestice scenáristů.
Svět školáků se profiluje jako generace YouTube, která natáčí sebe sama, vidí v tom „totální husťárnu“a její humor vedle Downeyho zralého sarkasmu je místy až příliš levně nedospělý. Na druhé straně pubertální zmatky se tu zachycují docela přesně. Ovšem realita kolem hrdinů už je vyloženě pohádková, batmanovský Temný rytíř vedle ní působí jako syrový dokument. Sebepropagace pomocí odkazů téměř vylučuje diváka, jenž by na film Spider-Man: Homecoming přišel coby naprostý novic. I lotři nosí masky Avengers a jejich zbraně ukazují k troskám po bitvě s Ultronem. Kapitán Amerika dětem káže v projektu ministerstva školství a žákyně se přou, jestli by raději spaly s Thorem, nebo Hulkem. Prostě více či méně hravě, ale hlavně okatě oslavuje Marvel každý patník ve své říši.
Přitom se snímek dlouho podobá tradičnímu příběhu dospívání, jen vzácně zpestřenému akrobatickými kousky. Až v druhé půli při scénách ve výškovém výtahu či na rozpůleném trajektu se dostane ke slovu pořádná akce, ve finále bohužel zas už jen těžce digitální a kupodivu dost surová. K tradici také již patří dvě až tři pointy, zde naštěstí odlehčené Downeyho nadsázkou. Jednoduše řečeno, jako dětská podívaná se Spider-Man: Homecoming dá označit za mírný nadprůměr. Ale dospělí mimo okruh fanatických ctitelů žánru ji mohou s klidem vynechat.
Homecoming USA, 2017