České tankové pivo válcuje Evropu. Za ním jde naše kultura

Vývoz piva roste a spolu s tím vzniká v zahraničí stále více hospod českého typu.

Plzeňský Prazdroj hlásí patnáct, Krušovice sedm, Staropramen pět a Budějovický Budvar také pět. Právě tolik hospod s tankovým pivem už zprovoznily přední české pivovary ve Velké Británii. Pivo čepované z cisterny je viditelným trendem českého pivního exportu a právě v ostrovním království zažívá v současnosti největší boom.

„Obliba tankového plzeňského ležáku roste i v dalších zemích a již dnes se ho ročně vypije několik tisíc hektolitrů i v Německu, Rakousku, Polsku, Švédsku nebo Itálii,“vypočítává Vladimír Jurina, manažer firemních značek Plzeňského Prazdroje.

Výhodou je, že na rozdíl od lahví či plechovek pivovary spolu s tanky vyvážejí i tradiční českou hospodskou kulturu. Instalace cisterny vyžaduje často citelný zásah do interiéru restaurace. Personál pak prochází školením českými výčepními, jak pivo správně natočit po českém způsobu.

Vedle tanků nabírá na síle i vývoz sudového piva, tedy dalšího produktu pro gastronomii. „V roce 2016 jsme exportovali meziročně téměř o 10 procent více sudového piva než v roce 2015 a růstový trend se nám daří držet i letos,“dodává mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Tuzemské pivovary loni vyvezly do zahraničí 4,4 milionu hektolitrů piva. V posledních letech se však zdaleka neomezují na pouhý produkt. Pivovary stále častěji exportují spolu s pivem tradiční českou hospodskou kulturu. Zahraniční pivaři se tak už nemusí omezovat jen na plech či lahve, ale mohou si vychutnat čepované pivo z tanku od vyškoleného hostinského v atmosféře, která se ničím neliší od klasické české hospody.

MF DNES ve spolupráci s čtyřmi největšími pivovary sestavila mapu takových míst ve vybraných zemích. Zdaleka se nejedná o kompletní seznam. Distribuce nezřídka funguje přes nadnárodní vlastníky a ani pro pivovary není lehké zjistit, kde jejich produkty vlastně končí. O aktuálních trendech však mapa vypovídá dostatečně.

Vývoj se ubírá především dvěma směry, které se částečně překrývají. Tím prvním je, že tuzemské pivovary expandují se svými značkovými hospodami do zahraničí. Často se tak děje formou franšízy nebo jiného druhu spolupráce s hostinským. Na koncepty známé z Česka, jako Potrefená Husa, Šalanda nebo Kozlovna, čím dál častěji narazíte i v cizině.

Pokusným králíkem je v tomto směru Slovensko. Loni otevřela v Bratislavě první značková hospoda Krušovic. Na rozdíl od Česka se však nejmenuje Šalanda, ale Rudolfinum. Podnik se svými českými sestrami spojuje symbol koruny, kterým se královský pivovar pokouší propojit značku s císařem Rudolfem II.

„Otevření dalších restaurací na Slovensku je v jednání,“říká Vladimíra Kučiaková, která má na starosti export českých značek pivovarů skupiny Heineken. Další značkové restaurace Krušovic existují v Maďarsku.

Právě Krušovice získaly podle Kučiakové v rámci skupiny status mezinárodní značky. Vlastník tak klade na zahraniční expanzi zvláštní důraz. „Exportujeme samozřejmě i Starobrno nebo Březňák, ale pouze Krušovice mají status mezinárodní značky. Jsou třeba sponzorem mistrovství světa v hokeji,“vysvětluje Kučiaková.

Podobné plány má také Staropramen. Ve slovenské metropoli už funguje značková restaurace Naše Hospoda. „Ve výstavbě je další, opět v Bratislavě,“dodává mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Na Slovensku fungují i dvě hospody s názvem Budvarka a řada podniků má v názvu Pilsner Urquell, který je pravděpodobně nejznámějším českým pivem v zahraničí.

Zda se značkové hospody rozšíří ještě dále od hranic Česka, je otázkou. „Je to stále poměrně nový koncept a třeba Británie a Rusko jsou už dobře zajeté, proto to zatím nechceme měnit,“dodává Kučiaková.

Británii válcují tanky

Druhým trendem, který se z Česka šíří Evropou, je pivo z tanku. Provozy vybavené obřími nerezovými cisternami je možné spatřit v řadě zemí, největší popularitu si však získávají ve Velké Británii.

„V zemích, kde jsme tanky zavedli, roste spotřeba čepovaného piva v řádu desítek procent ročně. Nejvíce se našeho tankového piva mimo Česko vypije na Slovensku, kde má budování tankových hospod delší historii než na ostatních exportních trzích. Opravdový boom zažívá naše pivo v Anglii, kde jsme otevřeli v posledních letech 15 tankových hospod. Prodej našeho čepovaného piva zde meziročně (2015/2016) stoupl téměř o 80 procent,“vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Ať už jde o londýnský Kupp a Krušovice, liverpoolský The Viking a Budvar či Hare and Hounds v Brightonu, kde mají v nabídce Staropramen, své tanky mají v britských pubech všechny velké české pivovary. Výčepní z ostrovů navíc často procházejí školením, jak správně pivo po česku čepovat. Britský způsob se od tuzemského podstatně liší a chuti by neprospíval.

V případě tankoven je propojení mezi pivovarem a hostinským obzvlášť úzké. Relativně vysoká investice do tanků, které se nezřídka stávají nepřehlédnutelnou součástí interiéru, značí, že majitel podniku počítá s dlouhodobější spoluprací a pravděpodobně rychle nezběhne ke konkurenčním značkám.

„Počet tankových hospod chceme nadále zvyšovat,“říká proto mluvčí Budvaru Petr Samec. Národní podnik dodává Budvar například do tankovny Drevny Kocur v Poznani.

Polský trh je zatím ve srovnání s ostatními sousedy českou hospodskou kulturou pokryt relativně málo. Drevny Kocur však už na svých webových stránkách poptává volné prostory hned v několika dalších polských městech, takže lze předpokládat, že se tam české pivo z tanku brzy rozšíří. „Koncem uplynulého roku jsme otevřeli tankové restaurace také v Maďarsku a Irsku,“dodává Jurina z Prazdroje další příklady zemí, kam se české tankovny v poslední době dostaly.

Odolávají jen Bavoři

Budvar má se sudovým pivem poměrně silné zastoupení v Rakousku, kde je historicky velmi dobře znám díky proslulé vídeňské zahrádce Schweizerhaus, kde se budějovické pivo točí nepřetržitě už 91 let.

Podle majitele restaurace Karla Kolarika fungoval Schweizerhaus v minulosti jako „okénko do světa“, takže se Budvaru dařilo držet vysoké povědomí o značce na západních trzích i v dobách komunistického režimu.

Ani v Německu není potřeba českou hospodu složitě hledat. Zájem o českou pivní kulturu tam uspokojuje především Pilsner Urquell a Budvar, přičemž zejména Berlín je hostinci v českém stylu doslova posetý. Dost hostinců s českým točeným je také v Lipsku, Drážďanech či Hamburku. Staropramen, krušovice a budvar si lze pak díky síti hospod Wenzel Prager Bierstuben dát na český způsob i v menších městech, jako je Halle, Chemnitz či Magdeburk. Jen Bavorsko, tradiční pivní země s vlastní silnou hospodskou kulturou, která se velmi podobá té české, zatím odolává.

Specifická situace je pak například ve Švédsku, kde se střetávají hlavně Krušovice se Staropramenem. „Krušovice mají ve Švédsku prémiový status a ceny jsou vyšší než třeba u Heinekenu,“říká Kučiaková. Švédsko však zůstává své a v tamních restauracích je obvyklé spíš upřednostnění vlastního jména. Loga pivovarů tak zůstávají upozaděny.